Skutková podstata nabytí nemovitosti od nevlastníka

02.03.2016 12:46

    Při řešení právní otázky nabytí vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka na základě pouhé dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí (v poměrech platnosti a účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění) nemohou si obecné soudy samy svévolně stanovovat kritéria či znaky, při jejichž osvědčení lze na danou  právní otázku odpovědět kladně, nýbrž musejí - pokud chtějí sledovat judikaturu Ústavního soudu v této materii, především nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 2219/2014 (v němž byla Ústavním soudem poprvě definována skutková podstata nabytí nemovitosti od nevlastníka, tedy byly popsány znaky, při jejichž osvědčení je zapotřebí přistoupit k takovému právně kvalifikačnímu závěru) a na něj navazující judikaturu - odpovídajícím způsobem reflektovat předmětnou judikaturu (senát 30 Cdo Nejvyššího soudu v této souvislosti považuje za korektní sdělit, že v době vydání tohoto rozsudku předložil velkému senátu občanskoprávního a obchodního kolegia příslušnou dovolací věc s návrhem, aby velký senát se v následně vydaném rozhodnutí odchýlil od své dosavadní judikatury v řešení otázky "nemo plus iuris", byť jím zaujímané stěžejní právní argumenty nebyly dosud v judikatuře Ústavního soudu překlenuty, a tedy v tomto směru raději reflektoval ustálenou judikaturu Ústavního soudu). 

 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4249/2015