Ani dnes se Ústavní soud nevyjádřil k problémové Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.

30.11.2021 15:37

S jistou nadějí jsem čekal na vyhlášení dnešního nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2925/20, kdy stručná reference daného případu a podané ústavní stížnosti v předcházejícím (na stránkách Ústavního soudu publikovaného) přehledu jednání u Ústavního soudu (viz zde: www.usoud.cz/aktualne/prehled-jednani-ustavniho-soudu-pro-48-kalendarni-tyden-roku-2021) předznamenávala, že se Ústavní soud k natolik problémové Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. vyjádří.

 

V dnes vyhlášeném nálezu ze dne 15. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 2925/20 (dostupného zde: www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2021/II._US_2925_20_an.pdf), Ústavní soud mj. vyložil, že: „pokud stěžovatel prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 o. z.) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo dle kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., přiznají mu odškodnění alespoň na úrovni, které by se mu dostalo v občanskoprávním vztahu za daných okolností, ale bez toho, aby byl stěžovatel povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věci činily výjimečný případ (§ 338 zák. práce).“

 

Jestliže je nasnadě, že Nejvyšší soud (zatím jde převážně o rozhodování senátů jeho trestního kolegia v adhezních věcech) ve své rozhodovací činnosti postupuje podle Metodiky, kterou i přes výslovné vyjádření bývalého předsedy Nejvyššího soudu prof. Pavla Šámala (že autorem této metodiky není Nejvyšší soud; toto vyjádření bylo sděleno ombudsmanovi v souvislosti s šetřením ve věci Metodiky) a mj. Zprávu ombudsmana ve věci šetření Metodiky (viz zpráva zde: eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/9252), nesprávně označuje  za Metodiku Nejvyššího soudu, a dochází-li v praxi k pnutí ohledně „závaznosti“ této Metodiky, resp. vůbec její existence, pak by nepochybně bylo pro právní (soudní) praxi přínosné, pokud by se Ústavní soud naplno (konečně) již vyjádřil k tomuto dokumentu zhusta aplikovaného v soudní praxi.

 

Situace bude zřejmě pro vyjasnění daného problému stěžovatele (zase) patová, protože Ústavní soud v podstatě uložil obecným soudům aby v případě naplnění podmínek přiznaly stěžovateli  „odškodnění alespoň na úrovni, které by se mu dostalo v občanskoprávním vztahu za daných okolností.“ Tedy na úrovni podle § 2958 o. z. Soudy však povětšinou přiznávají tyto nároky právě podle Metodiky, neboť z Nejvyššího soudu opakovaně vážně zazněl apel, že soudy tak mají podle tohoto dokumentu postupovat.

 

Jenže problém je v tom, že žádná Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy podle § 2958 o. z. (de iure, ale ani de facto) neexistuje. Nejvyšší soud tuto Metodiku nikdy nepřijal, nevydal (podle zákona tak ani nemohl a ani nemůže učinit) a sama okolnost, že tato Metodika z nějakého dosud neznámého důvodu je publikována na internetových stránkách Nejvyššího soudu, a to s nepravdivým (a navíc v čase proměnlivým) textem pojednávajícím o tom, že občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu doporučuje, aby bylo postupováno podle této Metodiky, pochopitelně Nejvyšší soud autorem tohoto soukromoprávního dokumentu (navíc se zjevným komerčním nádechem a skandální účastí některých soudů na těchto aktivitách -viz již zmíněná Zpráva ombudsmana) nečiní.

 

Takže opravdu velká, velká škoda, že se dnes Ústavní soud k problematice Metodiky alespoň stručně nevyjádřil, pakliže v rámci svého názoru zavázal obecné soudy, že mají dbát o to, aby se stěžovateli za splnění podmínek dostalo odškodnění na úrovni, které by se mu dostalo v občanskoprávním vztahu.

 

S pravděpodobností rovnající se jistotě se tato věc již k Ústavnímu soudu nedostane, poněvadž jen těžko si lze představit procesní situaci,  pokud by soudy nerespektovaly uvedený názor Ústavního soudu např. s ohledem na předložení „konkurenční“ právní argumentace. 

 

Problémy, jež provázejí Metodiku, která není dílem Nejvyššího soudu, tak zůstávající stále nedořešeny, ač právě v dnes vyhlášeném nálezu mohlo dojít k vyjádření názoru orgánem ochrany ústavnosti, jak to vlastně s tou Metodikou opravdu je a zda tedy obecné soudy mají podle ní postupovat.