"Již řadu let nalézá se naše justice v hluboké krisi"

„Již řadu let nalézá se naše justice v hluboké krisi, původně tím, že byl nedostatečný počet soudcovstva, a také proto, že mladí právníci neměli k této službě po převratu žádné chuti, poněvadž následkem vzrůstu agendy našich soudů vzrostla přirozeně také práce soudců, vzrostly také nároky na ně činěné a služba soudcovská nebyla nijak příjemná, nehledě ani také ke hmotným poměrům soudcovského stavu. Podíváme-li se však na statistiku, jak rostla tato agenda a jak přes tento vzrůst agendy vlastně se ve skutečnosti snižoval skutečný stav našeho soudcovstva, nedivíme se, že došlo ke krisi v soudcovstvu, která má i hluboké následky národohospodářské. (Tak jest!)

Úhrn civilních sporů, projednávaných u krajských soudů, vzrostl r. 1929 v Čechách o 205% proti stavu z r. 1912, na Moravě pak o 116.3%. R. 1932 vzrostl již úhrn civilních sporů, projednávaných u krajských soudů, v Čechách o 236% a na Moravě o 185˙5%; úhrn pak civilních sporů u okr. soudů projednávaných vzrostl r. 1929 proti r. 1912 o plných 41%, na Moravě o 26.2%. R. 1932 vzrostl však tento úhrn v Čechách už o 97˙1%, na Moravě o 91.4%.

Agenda řízení upomínacího vzrostla r. 1929 v Čechách o 124% proti r. 1912, na Moravě o 87.9%, r. 1932 však v Čechách už o 242.5% a na Moravě o 200.9%.

Agenda exekuční vzrostla r. 1929 proti stav u z r. 1912 o 114% v Čechách a o 85˙2% na Moravě. R. 1932 však vzrostla tato agenda v Čechách o 230.5% a na Moravě 197%.

Trestní řízení u kraj. soudů vzrostlo proti r. 1912 r. 1929 v Čechách o 95.7%, na Moravě pak o 73.3%. R. 1932 však vzrostla tato agenda v Čechách o 98% a na Moravě o 77.3%.

Trestní řízení vedené u okr. soudů vzrostlo r. 1929 proti r. 1912 v Čechách o 17.01%, na Moravě o 9.2%; r. 1932 v Čechách už o 24.2% a na Moravě o 17%. Ovšem že se tento vzrůst přenesl také na agendu druhé a třetí soudní odvolací stolice.

Naproti tomu byl stav soudcovstva r. 1929 proti r. 1912 v Čechách o 141 soudců menší (Slyšte!), na Moravě o 19 soudců. Roku 1930 bylo v Čechách o 108 soudců méně než r. 1912, na Moravě o 14 méně. R. 1931 bylo v Čechách o 91 soudců méně než r. 1912 a na Moravě o 3 méně. Stav se poněkud zlepšil r. 1932, kdy chybí v Čechách proti r. 1912 už jen 82 soudců a na Moravě se dokonce zvýšil počet soudců o 9.

Z cifer, které jsem uvedl, vyplývá, že agenda soudců vzrostla nejméně o 300%, naproti tomu se však zmenšil stav soudců proti r. 1912. Různými zákony uložili jsme našim soudům také spoustu úkonů, o kterých jsme před válkou neměli ani ponětí. Kdybychom si vzali k ruce jenom program dnešní schůze, vidíme už z výčtu osnov, které jsme projednali, že téměř každá osnova zasáhne také do poměrů naší justice. Je přirozené, že agendy a stálý snížený počet soudců měl také vliv na kvalitu práce soudcovského stavu. Myslím, že občané, hledající spravedlnost a právo, mají veliký zájem, aby práce soudcova byla prvotřídní a kvalitní, poněvadž jenom kvalitní práce soudu zaručuje občanům, že dojdou brzy svého práva, spravedlnosti a rozhodnutí. (Tak jest!)

Tento stav umožnil přímo nebezpečné protahování sporů, jichž počet se také následkem nedostatku soudců a vzrůstající agendy značně zvětšil. A co je nejhorší po stránce mravní: pozorujeme, že se v této krisi našeho soudnictví našlo dostatek spekulantů a nepoctivců, které tato krise přímo svedla k nekalému řemeslu a kteří spekulují s krisí našeho soudnictví. Vedle toho ti, kteří jsou v nebezpečí přijíti do sporu, zvyšují si risikové prémie ve výrobě, obchodu a živnostech, aby se kryli proti nebezpečí, které by jim mohlo vzejíti z tohoto stavu našeho soudnictví. Tím se ovšem zvyšuje také kalkulační hladina cenová. Tento stav v našem soudnictví má nepřímý vliv i na cenovou hladinu našich výrobků.

Konečně to vedlo také k předčasnému opotřebování fysických i duševních schopností soudců, a my jsme pozorovali, že řada soudců, téměř většina jich umřela přímo u pracovního stolu. (Tak jest!)

Všechno, co jsem vypočetl, znamená jistě velké národohospodářské škody, které se sice dají těžko ohodnotiti, ale ti, kteří jsou odkázáni hledati spravedlnost a právo, velmi dobře pociťují tyto nedostatky i škody, které jim z toho vznikají.

Také po stránce mravní dostavily se velmi nebezpečné následky. Výkon spravedlnosti, který je založen na důvěře, autoritě, vážnost a úctě k soudnictví a soudcovskému stavu, změnil se v řemeslnou šablonu, což otřáslo mravními hodnotami, na nichž je vybudován výkon spravedlnosti. Myslím, že ten, kdo má příležitost častěji přijíti k soudu, není zrovna nadšen způsobem, jak se u našich soudů spory provádějí. (Tak jest!) Zejména bude ze svých ilusí vyléčen, kdo přijde po prvé k soudu a domnívá se, že k výkonu spravedlnosti je skutečně třeba určité autority, vážnosti atd. Když vidí, jak se to všechno přímo odflinkne, abych to řekl lidově, jak se to všechno šablonovitě vykonává, ztrácí důvěru v takovéto soudnictví, ve spravedlnost a právo. Myslím, že bychom se měli vážně zamysliti nad touto situací v našem soudnictví a že bychom měli hledati cesty, jak v dohledné nejbližší době zjednati nápravu, aby také tento nejdůležitější úsek státní agendy skutečně mohl svůj úkol správně vykonávati. Je na tom také vina nedostatečná systemisace soudcovského stavu, ale nejenom soudcovského, nýbrž také kancelářského personálu, a bylo by tedy potřebí podrobiti revisi systemisaci z r. 1928, poněvadž se poměry proti tomuto roku značně změnily Svědčí o tom zase cifry. Proti r. 1928 vzrostly jednotky, které byly podkladem systemisace, u krajských soudů o 17.599, u okresních soudů dokonce o 1,144.391. To mluví velmi jasnou mluvou, že je nedostatečný systemisovaný stav a že tedy tyto následky krise v naší justici jsou také lehko a logicky vysvětlitelné.

Bylo by také třeba účelnou organisací a dělbou práce zbaviti soudce veškeré přítěže která není také právního charakteru, aby soudce se mohl plně věnovati svému soudcovskému úkolu, t. j. rozhodovat o právu a nalézati spravedlnost.

Bylo by také třeba legislativního opatření proti svévoli a zneužívání soudní tísně některými nesolidními stranami.

Je nutno dále vybaviti soudní kanceláře dostatečným počtem schopných kancelářských sil přijetím sil nových. (Tak jest!) Konečně pro zlepšení kvalitního výkonu mělo by býti také umožněno sebevzdělání soudců. To znamená, aby byl jim poskytnut čas, aby přímo pod tíhou práce nepadali a nemusili pracovat v noci doma, aby se mohli sebevzdělávat a mohli studovati všechny zákony, jichž my zejména v poslední době jsme zde přijali značný počet, a je potřebí také hledati cestu ke zlepšení hmotného postavení našeho soudcovského stavu.

Vítám proto tuto osnovu, že aspoň má tendenci omladiti soudcovský sbor.

Druhá osnova, kterou budeme projednávati, nese se skutečně tendencí ulehčiti také našim soudům. Bylo by třeba řešiti tuto krisi, do níž se naše justice dostala vinou těch poměrů, na které jsem poukázal, a vyřešiti ji ze základu, abychom se také dočkali na tomto úseku státní administrativy naprosto pořádku, aby občan hledající právo a spravedlnost mohl míti také důvěru k našemu soudnictví a dočkal se také ještě za živa rozhodnutí o svých sporech a našel tak ještě za živa spravedlnost a právo.“

(z vystoupení poslance Hugo Bergmanna, sněmovní stenozáznam z 4. 7. 1934)