K medializaci věcného záměru nového civilního řádu soudního

    Dnešní média např. zde: https://kuc.cz/5zjxft nebo zde: https://kuc.cz/74vvvv informují čtenáře o tom, že minulou středu mělo proběhnout zasedání “civilistického kolegia” při Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky (AV ČR), na němž měla být vyjádřena podpora věcnému záměru nového civilního řádu soudního (CŘS). Určitá oponentura záměru prý zazněla z úst vedoucího katedry plzeňské právnické fakulty občanského práva Milana Hulmáka, který měl mj. zdůraznit, že věcný záměr je postaven na ideálech fungující justice, a že zdejší podmínky nelze srovnávat s podmínkami v Rakousku či Německu, z jejichž procesní úpravy autoři věcného záměru vycházejí.

    Před jednáním civilního kolegia Nejvyššího soudu jsem se k věcnému záměru CŘS vyjádřil zde: https://kuc.cz/n8mcdf Nejvyšší soud se zatím stručně a nesouhlasně k tomuto  záměru vyjádřil zde: https://kuc.cz/5yxg34

     Z dostupných informací nevyplývá, že by k zasedání “civilistického kolegia” Ústavu státu a práva AV ČR byli pozváni i zástupci Nejvyššího soudu. Lze tedy s určitou dávkou zjednodušení uvést, že [s výjimkou soudce Nejvyššího soudu Bohumila Dvořáka, který byl ovšem k Nejvyššímu soudu přeložen teprve v r. 2016, a to rovnou z Obvodního soudu pro Prahu 10, a jenž tedy objektivně nemůže disponovat s tak bohatými zkušenostmi z dovolací praxe, jako “služebně” starší soudci Nejvyššího soudu, kteří se autorsky spolupodíleli na zpracování prvního vyjádření Nejvyššího soudu, jež posléze nalezlo – vyjma právě soudce Bohumila Dvořáka a ještě jednoho člena civilního kolegia – v civilním kolegiu Nejvyššího soudu plnou podporu (pro 49 z 51 přítomných soudců), a dále s výjimkou plzeňského krajského soudce Zdeňka Pulkrábka], věcný záměr civilního soudního řádu vyjadřuje pohled právních teoretiků – akademiků. Pohled akademiků ovšem neznamená, že je pohledem správným.

      Věcný záměr CŘS je bohatě medializován, leč dovolím si zdůraznit, že dosud neproběhla korektní diskuze na základní téma, zda se má přijmout, a pokud ano, pak na podkladě jakých tezí nový procesní kodex. Toto zvláštní legislativní pnutí tedy nevychází z nějakého předchozího konsenzu odborné veřejnosti, jež by dávalo jakýsi právně relevantní impuls exekutivě započít s úpravou stávající procesní úpravy či s tvorbou nového procesního kodexu, nýbrž je spojováno s osobou Roberta Pelikána, ministra spravedlnosti, který uvedenou pracovní komisi zde:   kuc.cz/ustl0l ustanovil. Za takové situace se pak ale může stát, že pokud z různých důvodů skončí Robert Pelikán ve funkci (např. stávající vláda nedostane důvěru a dojde k následným změnám atd.), může též skončit působení oné komise obdobným způsobem, jako se tomu stalo za éry ministrování spravedlnosti Helenou Válkovou. Proto je tak důležité, aby nejprve byla vytvořena odpovídající odborná platforma, od níž by se mohly odrazit práce na novelizaci stávajícího či tvorbě nového procesního kodexu. Jestliže se tak nestane, lze očekávat, že možné vážné výhrady  nakonec zohlední zákonodárci, obzvláště v situaci, když se ohlédnou nad dosahem a prospěšností (z pohledu občanů) nového civilního kodexu.