K otázce zrušení věkového limitu pro zánik funkce soudce

05.11.2021 09:32

V dnešním Právu byl publikován můj příspěvek k otázce zrušení věkového limitu pro zánik funkce soudce, který jsem také takto nazval. Redakce pro stručnost název tohoto příspěvku upravila, leč s obsahem, který vyznívá poněkud problémově.

 

 

K otázce zrušení věkového limitu pro zánik soudcovské funkce

 

Na stránkách České justice v září byl zveřejněn článek pojednávající o úsilí jednoho soudce Vrchního soudu v Olomouci zrušit věkový limit (70) pro zánik funkce soudce.
Nedávno na mém blogu proběhla minianketa, v níž výrazně převládl názor, že by věkový limit pro zánik funkce soudce měl být naopak zkrácen na 65 let. Myslím si, že jde o rozumný názor, který by nakonec mohl časem u zákonodárce převládnout, neboť i soudci mají nárok na zasloužený odpočinek. Obzvláště pokud by se podařilo rozumně vyřešit jejich hmotné zabezpečení právě v důchodu. Neznamená to však, že by soudci ve věku 70 let a výše nebyli schopni soudit. Nicméně půjde zde nepochybně o výraz personální politiky státu v oblasti justice.
Zkrácení věku pro zánik soudcovské funkce by přitom mohlo sledovat minimálně dvě roviny. Tou první (nejpodstatnější) je zasloužený odpočinek (důchod) soudců při zajištění jejich důstojného hmotného zabezpečení (výše jejich penze by měla být srovnatelná s jinými zeměmi v EU, nicméně přiznávám, že s ohledem na stávající státní finance něco takového v současné době nelze reálně očekávat).
Tou druhou (také podstatnou rovinou) je reflexe stále se zvyšujících nároků pro výkon funkce soudce, provázených též gradujícím stresovým prostředím, v němž tuzemští soudci musejí pracovat.
A pokud jde o institut emeritního soudce, není zde opravdu žádný racionální důvod jej zavádět. Byl-li by zde požadavek na nezbytné obsazení soudcovských míst, není důvodu jej neobsadit novými soudci, u nichž navíc (což by mohlo zajímat hlavně ministra financí) by jejich platy byly výrazně nižší než u soudců s maximální délkou soudní praxe.
Lze souhlasit s ministryní spravedlnosti, že v tuzemsku je dostatek soudců. Když jsem v květnu 2009 nastupoval na stáž k Nejvyššímu soudu, tak ten vykazoval k uvedenému měsíci 5588 nevyřízených civilních věcí. Letos v září se počet nevyřízených věcí snížil na 1584, což na jednoho soudce Nejvyššího soudu čítá něco přes 30 věcí. Není proto důvod k panice, že soudců je málo a že je nezbytné čelit nějaké krizové situaci cestou emeritních soudců.
Druhou stranou mince je fakt, že mnozí mladí zájemci o soudcovský post, především z řad asistentů soudců, kteří již úspěšně absolvovali justiční zkoušku, s ohledem na poměrně přebujelé personální poměry v dohledné době reálně nemohou dosáhnout soudcovské pozice. A s tímto faktem – bohužel – by měli počítat.
Situace by se ale mohla časem zlepšit právě stanovením věku 65 let pro zánik funkce soudce. Já osobně si nedokážu představit, že bych se ještě ve věku blížícím se 70 let, pakliže by mi bylo dopřáno zdraví, mohl i nadále tak intenzivně věnovat výkonu soudcovské funkce, jako se jí věnuji dosud.