Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) v otázkách a odpovědích

Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) v otázkách a odpovědích

1. V posledních měsících jsem zaregistroval značné množství dotazů týkajících se okolností vzniku a komerčních aktivit oscilujících kolem Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. (dále též „Metodika“). Vzhledem k různým (dez)interpretacím projektu Metodika jsem se rozhodl - s ohledem na ověřitelná fakta (odkazy na příslušné dokumenty lze dohledat také přes můj článek zde: vrcha.webnode.cz/news/metodika-%28podle-nekterych-nejvyssiho-soudu%29-k-%c2%a7-2958-o-z-se-ma-revidovat/) - učinit nástin následujících otázek a odpovědí, jež se vztahují k této materii. Jakkoliv primárně nesleduji personální souvislosti, zejména vztahující se k případným osobám soudců, nemohu se této oblasti zcela vyhnout, neboť bez těchto souvislostí nejsem schopen vysvětlit určité okolnosti, dějovou posloupnost ani provázející komerční aktivity, které z pohledu opakovaně nesprávně uváděného autora této Metodiky – Nejvyššího soudu – vnášejí ještě více pochybností nad celým tímto projektem, který by měl být z níže rozvedených důvodů co nejdříve opuštěn a nahrazen adekvátním legislativním prostředkem. Pokud některé internetové odkazy v mých předchozích příspěvcích již nejsou funkční, odkazuji nyní na internetový archiv, kde tyto stránky s předmětným textem (z hlediska ověření informací) jsou k dispozici; pochopitelně mnozí mají zřejmě k dispozici i příslušné výtisky z dotčených internetových stránek.

Co předcházelo vytvoření Metodiky?

2. [Rekodifikační komise a důvodová zpráva mj. k § 2958 o. z.] Vše se odvíjelo od prací na novém civilním kodexu. V seznamu členů rekodifikační komise byli i soudci (obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/seznam_clenu_rekodifikacni_komise.pdf). Je otázkou, kdo konkrétně koncipoval návrh důvodové zprávy k § 2958 o. z., zejména pak pasáž: „Pociťují-li někteří představitelé soudní moci potřebu tabulek, vzorců nebo klíčů speciálně pro tyto účely, nic nebrání tomu, aby se soudní praxe sama shodla na zásadách, podle nichž bude postupováno.“ Pokud by se zjistilo, že dotčenou pasáž koncipoval některý ze soudců, který nějakým způsobem poté participoval na vzniku Metodiky, mohlo by to naznačovat, že již v době tvorby nového civilního kodexu zde byl dán díky této informaci a personálnímu propojení relevantní prostor pro započetí prací na materiálu, který posléze doznal podoby oné Metodiky s prozařujícím komerčním pozadím.

3. [Předpolí vzniku Metodiky] Povšimněme si nejprve následující dějové linky vztahující se již k roku 2011. V MF DNES dne 4. 8. 2011 (viz www.idnes.cz/zpravy/domaci/pravnici-se-houfne-uci-medicinske-pravo-odskodne-se-zvysuje-stale-vic.A110803_213322_domaci_brm) byl publikován článek s názvem „Z obhajoby pacientů se stává byznys, advokáti biflují medicínské právo.“ V něm autorka článku L. P. v úvodu upozorňuje na fenomén, že roste poptávka po právnících se specializací na medicínské právo a také, že pacienty vysouzené částky se během posledních deseti let podstatně zvýšily. Autorka článku dále uvádí, že: „až od roku 2013 začne platit nový občanský zákoník a bude možné vysoudit daleko vyšší částky odškodného než dnes.“ K tomu pak J. T. (pozdější předsedkyně Společnosti m. p., o. s., která se stala posléze „koordinátorem“ Metodiky) uvádí: „Ten boom zájmu je skutečně obrovský.“ Autorka článku dále uvádí, že právě J. T. se rozhodla založit novou školu – Akademii m. p. „Je po tom obrovská poptávka jak ze strany právníků samotných, tak od nemocnic či zdravotních pojišťoven“, popisuje T. „Akademie by měla vzniknout po prázdninách a J. T. celý projekt představí na podzimním kongresu medicínského práva.“, dodává autorka článku P.

4. Dne 14. 1. 2013 tehdejší senátor Miloš Vystrčil na svých stránkách www.vystrcil.cz/1-sjezd-nemocnicnich-pravniku-c1188 referuje o tom, že Společnost m. p. (poznámka: nejedná se o stejný subjekt, který posléze vystupoval jako „koordinátor“ zpracování Metodiky), ve dnech 22. – 23. 11. 2012 uspořádala v jihlavském hotelu Gustav Mahler 1. sjezd nemocničních právníků. V závěru svého příspěvku pak uvádí, že: „V příštím roce (rozuměno 2013) bude Společnost m. p. ČLS JEP společně s Nejvyšším soudem ČR participovat na přípravě metodiky odškodňování škod na zdraví, neboť od 1. 1. 2014 v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku pozbude platnosti vyhláška č. 440/2001 Sb., která podrobně upravovala odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění u vymezených zdravotních stavů. Kolokvia k přípravě metodiky se budou konat v průběhu celého roku, a to v úzké kooperaci s odborníky jednotlivých specializací. Závěry potom budou prezentovány na jubilejním V. kongresu medicínského práva, který proběhne ve dnech 28.–29. listopadu 2013 v Praze v hotelu Pyramida.“ Je pozoruhodné, jak již v roce 2013 byly doslova „nalajnovány“ obrysy budoucí Metodiky (k tomu srov též www.cak.cz/assets/pro-advokaty/vzdelavani-advokatu/pozvanka-kongres-2013.pdf, ww2.cemrb.com/2013/), která byla spojována s Nejvyšším soudem, aniž by odpovídající materiál byl předložen k posouzení členům občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu s tím, že bude prezentován pro soudní praxi jako Metodika Nejvyššího soudu. Jak vyplyne z následujících poznámek a celé řady odkazů, je zřejmé, že aktivity několika soudců Nejvyššího soudu, byly v tomto směru nesprávně ztotožňovány s činností Nejvyššího soudu, který ovšem podle tehdejší zákonné úpravy (a na tomto poli se stav nezměnil ani do dnešních dnů) nemohl podobné aktivity vyvíjet.

Bylo možné zvolit jiný způsob úpravy s ohledem na vágní konstrukci § 2958 o. z.?

5. [Muselo být všem zřejmé, že cesta odškodňovacího modelu na bázi soukromoprávního dokumentu správná není] Od samého počátku muselo být všem dotčeným zřejmé, že cesta řešení nemajetkové újmy formou zpracování Metodiky, navíc při zúžené participaci odborníků z lékařské obce ( viz. např. zde: www.akutne.cz/index.php?pg=aktuality&aid=609, zejména vystoupení MUDr. Pavla Macha; viz též www.akutne.cz/res/publikace/2-tzv-metodika-nejvyssiho-soudu-v-praxi.pdf), z povahy věci musí být provázena chybovostí a nesystematičností, přičemž ti, kteří posléze za autora Metodiky počali označovat Nejvyšší soud a dále pak prosazovali označení „Metodika Nejvyššího soudu k odškodňování nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z.“, si dost dobře neuvědomili, že Metodika není stanovisko Nejvyššího soudu, které vychází z materiálního základu sestávajícího z množství vydaných soudních rozhodnutí soudy nižšího stupně, což vytváří pro Nejvyšší soud zcela jinou situaci a jakési materiální zázemí pro tvorbu stanoviska.

6. Již dříve jsem uvedl, že: „poměrně dlouhou dobu dotčené subjekty věděly, že je zapotřebí zpracovat nějaké řešení vzhledem k vágnímu ustanovení § 2958 o. z. Jsem si jist, že byl-li by relevantně osloven duchovní tvůrce civilního kodexu prof. Karel Eliáš, zcela nepochybně by souhlasil s nějakým legislativním řešením (mohla být za tím účelem zpracována předmětná vyhláška; v případě odškodňování pracovněprávních újem se na takové vyhlášce pracuje), protože způsob řešení daného problému v podobě Metodiky zpracované soukromými subjekty (byť i za výrazné pomoci tří erudovaných soudců NS) nepředstavuje optimální cestu. Zdá se však, že tímto způsobem se vůbec neuvažovalo (či uvažovat nechtělo) a veškeré úsilí bylo směřováno do zpracování Metodiky s předpokládaným komerčním využitím, jež nakonec byla prezentována takto zpochybněným způsobem. Škoda času, který se tímto směrem promarnil, neboť jsem si jist, že by po legislativní stránce bylo možné těmto nedokonalostem a jisté zmatenosti v kruzích odborné i laické veřejnosti předejít. Ale nechci nikomu sahat do svědomí. Každý přece ví, že neustálé a mnohdy i neuvážené legislativní změny způsobují interpretační a aplikační potíže, a že v konečném důsledku zeslabují prvek předvídatelnosti právního chování v právní (soudní) praxi.“

7. [Nejschůdnější legislativní řešení se nabízelo] Pochopitelně nejschůdnější legislativní řešení bylo zakomponovat do předmětného ustanovení nového civilního kodexu zmocnění pro budoucí přijetí vyhlášky či vládního nařízení, jako se tomu stalo v případě vl. nař. č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Kreativně uvažujícím legislativcům by jistě neuniklo to, co později právě u nař. vl.  č. 276/2015 Sb. kritizoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3122/15, „totiž, že rozhodovací činnost odčinění je třeba oprostit od vlivu moci výkonné, která není oprávněna limitovat soudy v přiznávání spravedlivé a dostatečné náhrady.“ Takové vládní nařízení by tedy mohlo stanovit určité nejnižší např. bodové ohodnocení s tím, že soudy mohou s ohledem na konkrétní okolnosti a podle zásad slušnosti, jak se explicite praví v § 2958 o. z., stanovit náhradu vyšší. A zde by již byl dostatečný prostor pro rozhodovací praxi vyšších soudů, potažmo Nejvyššího soudu k precizaci těchto zásad slušnosti, stanovení maxima atd. Ale tím by se nemohl realizovat školící mechanismus podle Metodiky, nemohla by se za úplatu poskytovat výpočtová aplikace podle webového rozhraní a vůbec činit s tím související komerční aktivity spojené s finančním profitem.  

8. [Soudce si nemůže psát zákony „pro sebe“] Ještě bych zmínil jeden rozměr. Soudci nemohou zastávat roli legislativců a „psát si zákony pro sebe“, tj. ve smyslu, že zákon sepíši a pokud jej normotvůrce přijme, budu podle něj soudit a také školit, případně ještě vstoupím do nějakého subjektu, který za předmět své činnosti bude mít aktivity i typu poradenství v příslušné oblasti práva. Něco takového se do jisté míry stalo v oblasti výše sledované, ovšem s tím, že zde chybí složka zákonodárce, protože „přijetí“ Metodiky je spojováno s aktivitami několika soudců ve spojení s dalšími subjekty z mimosoudního prostředí.

Je autorem Metodiky Nejvyšší soud?

9. [Nejvyšší soud není autorem Metodiky] Autorem Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví není Nejvyšší soud. Podle smlouvy o koordinaci expertní činnosti a zpracování metodiky ze dne 30. 12. 2013, uzavřené mezi ČR – Msp (za Msp smlouvu podepsal tehdejší náměstek JUDr. PhDr. Petr M., Ph.D.) a Společností m. p. o. s. (za Společnost m. p. smlouvu podepsal v zastoupení MUDr. J. T. pan JUDr. MUDr. R. Ž., Ph.D., MBA) měla Společnost m. p., o. s., nyní z. s. „koordinovat a podílet se na přípravě metodické pomůcky výpočtu peněžité náhrady za újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to co do nároků vyvažující vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění...“

10. [Postoj tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Ivy Brožové] Je sice pravdou, že na Metodice vedle zástupců Společnosti m. p., o. s., a jiných subjektů pracovali také tři soudci specializovaného senátu Nejvyššího soudu, avšak Nejvyšší soud žádné takové dílo nevytvořil, ani podle zákonné úpravy vytvořit nemohl (Metodika není stanovisko, k jehož vypracování je Nejvyšší soud naopak oprávněn). V té době činná předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová k otázce autorství Metodiky uvedla: „text Metodiky není přičitatelný exkluzivně Nejvyššímu soudu jako instituci, byť na něm soudci Nejvyššího soudu specializujícího se na agendu odškoďňování participovali (JUDr. Š., JUDr. V., JUDr. W.).“ Na základě mého upozornění, že v tiskové zprávě Nejvyššího soudu se nesprávně uvádí, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu, předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr Iva Brožová dala pokyn k odstranění předmětné tiskové zprávy (web.archive.org/web/20140417105105/www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf?opendatabase&lng=,  viz obrázky dole). Navrhoval jsem současně (e-mailem ze dne 14. 11. 2014) paní předsedkyni ve vztahu k vlastnímu textu Metodiky, kde se uvádí, že jde o materiál Nejvyššího soudu, řešení, a to „buď: 1. odstranit stávající text Metodiky, přičemž bych vyzval Společnost m. p., aby text opravila ve smyslu, že Nejvyšší soud není autorem tohoto materiálu, a takto opravený materiál zaslala NS, aby jej mohl publikovat. Na kolegiu 12. 3. 2014 byl materiál vzat na vědomí, nebylo ovšem nikým rozhodnuto o tom, že tento materiál bude publikován na našem webu, a navíc, že bude publikován s datem 30. 6. 2014, který členové OOK NS vůbec neměli k dispozici (objektivně jej ani mít nemohli), nebo bych 2. v metodice opravil nesprávné formulace u autorství Nejvyššího soudu, anebo – což je ale nejnevhodnější varianta, bych nad textem či pod textem nyní publikované Metodiky vložil vysvětlující poznámky o tom, že tento materiál nevypracoval NS atd. Domnívám se, že je to výsledek nebývalého zájmu prosadit tento způsob. Pokud si pozorně přečtete smlouvu o koordinaci v záležitosti metodiky, uzavřenou mezi ČR – Msp a Společností m. p., tak je jasné, že pokud by autorem metodiky byla Společnost m. p., musela by státu zpřístupnit i webové aplikace a webové rozhraní k této Metodice, což pro tuto společnost zpracoval subdodavatel. Přístup k těmto aplikacím je nyní pouze za úplatu a bez těchto aplikací znalci de facto Metodiku užívat nemohou. V tom spočívá ve spojitosti ‚šitými na míru‘ onen komerční projekt a v tom je podle mého názoru podstata problému. Proto byla tak velká snaha, aby bylo formálně uvedeno, že Metodiku vypracoval NS, ačkoliv bylo zřejmé, že se tak nestalo a ani stát nemohlo, poněvadž NS v tomto směru může akorát přijímat stanoviska. Pokud se tyto věci nevyjasní, lze v budoucnu v soudních sporech, ale i na akademické půdě očekávat vážné výhrady k úloze NS při tomto ‚projektu‘. Zásadní výhrady již zazněly na blogu Jiné právo např. od prof. Telce a dalších akademiků.“[1]

11. Předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová ovšem považovala za dostatečné (sdělení mi zaslala e-mailem ze dne 26. 11. 2014), že došlo k upřesnění v názvu Metodiky (bez označení „Nejvyššího soudu“), aniž by již vnímala za problémové, že ve vlastním textu Metodiky se objevují formulace „Metodika Nejvyššího soudu“ (www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/Rozhodovacicinnost~Metodikak%3F2958o.z.?Open&area=Rozhodovac%C3%AD%20%C4%8Dinnost&grp=Metodika%20k%20%C2%A7%202958%20o.z.&lng=); řešení tedy bylo polovičaté a po odchodu JUDr. Ivy Brožové z Nejvyššího soudu fakt, že Metodika není dílem Nejvyššího soudu, byl zcela přehlížen. Pokud by uvedená okolnost přehlížena nebyla, zcela jistě by nemohlo dojít např. k tomu, že v roce 2017 byla mezi Centrem d. v., v. v. i. a Nejvyšším soudem uzavřena „smlouva o využití výsledků dosažených při řešení projektu výzkumu a vývoje“, v níž se mj. uvádí, že: „Součástí databáze je rovněž ‚kalkulačka‘ pro výpočet výše ztížení společenského uplatnění dle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku.“

12. [Zmatky plynoucí od zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu konaného dne 12. 3. 2014 aneb pojmy „doporučení“ versus „vzalo na vědomí“] Na zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 3. 2014, na kterém byl civilním kolegiem vzat soudcem JUDr. P. V. prezentovaný materiál Metodiky k odškodňování nemateriální újmy na zdraví na vědomí, právě zmíněný dr. V. mj. uvedl: „Ve spolupráci se Společností medicínského práva, 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, představiteli odborných lékařských společností a zástupci pojistitelů jsme se (roz. soudci specializovaného senátu 25 Cdo) zabývali vypracováním pomocného materiálu k aplikaci ustanovení § 2958 a zpracovali jsme Metodiku odškodňování nemajetkových újem na zdraví...Materiál se dokončuje, předpokládám, že během března budeme mít finální podobu tohoto materiálu.“

13. Lze zmínit také JUDr. R. P., který k výše uvedenému mj. uvedl: „Jako člen Společnosti m. p. ČLS JEP, který po celou dobu (více než jeden rok) sledoval tvorbu této metodiky, bych si dovolil pár poznámek.
Metodika nevznikla na půdě Nejvyššího soudu. Tuto aktivitu iniciovala předsedkyně Společnosti m. p. MUDr. Mgr. J. T. a celou dobu táhla její tvorbu. Silou své osobnosti se jí podařilo přizvat řadu odborníků a zástupců různých stakeholderů, kteří vedli řadu diskusí za účelem precizace metodiky.“ (zdroj: jinepravo.blogspot.com/2014/04/lukas-kristek-nejvyssi-soud-nahrazuje.html#disqus_thread).

14. Nezpochybnitelným faktem také je, že podle protokolu o předání a převzetí předmětu smlouvy (Koordinace3.pdf (184,3 kB)) zástupce SMP – JUDr. MUDr. R.  Ž., Ph.D., MBA, dne 31. 3. 2014 předal zástupci Msp „dílo: metodická pomůcka výpočtu peněžité náhrady za újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to co do nároků vyvažující vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění“ s tím, že protokol obsahuje mj. tuto formulaci: „Zhotovitel (roz. předávaného díla) Společnost m. p. Oprávněný zástupce: Roman Ž....“.

15. Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání dne 12. 3. 2014 (nebyl jsem tehdy přítomen) vzalo předmětnou Metodiku pouze na vědomí (03 protokol kolegium 12-3-2014.doc (30 kB), v žádném ohledu se nevyjádřilo či nedalo najevo, že by se Nejvyšší soud považoval za autora tohoto díla (Metodika NS - 1.pdf (250,6 kB, Metodika - 2.pdf (244,6 kB). Jednak de iure k tomu nebyly splněny podmínky a z pohledu materiálního Metodika v tento časový okamžik ani nebyla dokončena. Ostatně Metodiku na onom zasedání prezentující JUDr. P. V., zcela jasně uvedl, že se materiál (roz. ona Metodika) dokončuje a že předpokládá, že během března jeho spoluautoři budou mít finální podobu tohoto materiálu. Poté, co jsem v listopadu 2014 při nastudování veřejně dostupných materiálů počal zjišťovat komerční souvislosti Metodiky a v tomto směru se snažil na listopadovém zasedání civilního kolegia vyvolat věcnou diskuzi nad tímto vážným problémem, počalo některým soudcům civilního kolegia docházet, že některé mnou tvrzené okolnosti mohou mít jistou relevanci. Tak např. jako problém bylo vnímáno to, že na březnovém (2014) zasedání civilní kolegium vzalo na vědomí (tj. bylo pouze informativně seznámeno s tímto materiálem) informaci, že je připravována Metodika, kterou kolegium ani věcně neprojednávalo, a pak se Metodika – aniž by zákon umožňoval takový soukromoprávní projekt publikovat v následujícím zdroji – zveřejnila pod č. 63/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (navíc původně s nesprávným dovětkem, že tento materiál civilní kolegium doporučuje k aplikaci - Metodika NS - 1.pdf (250,6 kB), aby následně – časově po mých uplatněných námitkách vůči tomuto materiálu – došlo v „zelené sbírce“ k redakční opravě s tím, že civilní kolegium vzalo Metodiku na vědomí - Metodika - 2.pdf (244,6 kB)), což je považováno za oficiální stanovisko Nejvyššího soudu. Další názor vyšel z argumentace, že na březnovém (2014) zasedání civilního kolegia JUDr. P. V. uvedl, že se na materiálu (Metodice) pracuje a že tento materiál bude dokončen koncem března 2014, takže soudci k tomu přistupovali tak, že jsou jen informováni o tom, že práce probíhají a budou probíhat.

16. Já jsem pak na listopadovém (2014) zasedání civilního kolegia mj. argumentoval s tím, že ze smlouvy o koordinaci expertní činnosti a zpracování metodiky ze dne 30. 12. 2013 (uzavřené mezi ČR – Ministerstvem spravedlnosti a Společností m. p., o. p. s.) - Koordinace1.pdf (147,1 kB), Koordinace2.pdf (284,1 kB),  vyplývá, že autorem Metodiky není Nejvyšší soud, a proto správně mělo být uvedeno, že Nejvyšší soud usnesením vzal materiál (Metodiku) na vědomí. Zdůraznil jsem také, že v Metodice je uvedeno, že poslední aktualizace proběhla 30. 6. 2014, což už neodpovídá materiálu, který byl předložen civilnímu kolegiu dne 12. 3. t. r.  Konečně jsem vyslovil svůj názor, že pokud by autorem Metodiky nebyl Nejvyšší soud, tak Společnost m. p., o. p. s. je podle smlouvy o koordinaci povinna Ministerstvu spravedlnosti zpřístupnit nejen Metodiku jako takovou, ale i ono webové rozhraní (stran výpočtových aplikací, spojených s dosavadním přístupem subjektům za úplatu).

17. Není-li autorem Metodiky Nejvyšší soud, pak je zřejmé, že veškeré s tím spojené projekty nelze z pohledu autorského práva využívat jako související či navazující projekty Metodiky, neboť podle smlouvy o koordinaci by příslušná práva měla náležet státu – Ministerstvu spravedlnosti.

V jakém ohledu lze chápat tzv. komerční souvislosti s Metodikou?

18. [Důvodová zpráva civilního kodexu se stala jakýmsi signálem pro zpracování  Metodiky] Podle protokolu o předání a převzetí předmětu smlouvy ze dne 31. 3. 2014, uzavřeného mezi oprávněným zástupcem objednatele – vedoucím odd. Komise pro aplikaci nové civilní legislativy (obcanskyzakonik.justice.cz/images/pdf/Slozeni-Expertni-komise2.pdf) a zástupcem zhotovitele - Společností m. p. o. p. s. (Koordinace3.pdf (184,3 kB), bylo uvedeného dne předáno dílo: „metodická pomůcka výpočtu peněžité náhrady za újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to co do nároků vyvažující vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění.“ Pokud by dílo nebylo vytvořeno Společností m. p., o. p. s., respektive jejími čelnými představiteli, muselo by to být uvedeno v tomto dokumentu, neboť otázka autorství, případně spoluautorství měla pochopitelně vliv na využívání autorských práv k Metodice. Bylo-li následně tvrzeno, že uvedená společnost předávala materiál, který nebyl jejím dílem, nýbrž dílem Nejvyššího soudu, pak by to znamenalo, že Ministerstvu spravedlnosti nemohly být sděleny informace odpovídající realitě.

19. [Detail obsažený v koordinační smlouvě aneb stručně o komerčních souvislostech] Skutečností ovšem bylo, že Nejvyšší soud autorem Metodiky není a že Společnost m. p., o. s. coby ať již zhotovitel či koordinátor tohoto díla se protokolárně označila za zhotovitele státu předávaného díla. V důsledku toho by se pak měl uplatnit čl. 1.3 věty třetí smlouvy o koordinaci stanovící, že: „Bude-li Strana II. autorem nebo osobou obdobně oprávněnou, pak Strana II. předáním metodiky poskytuje Straně I. neomezenou a bezplatnou nevýhradní licenci k užití práv duševního vlastnictví k metodice včetně možnosti zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence a je povinna uvedenými povinnostmi zavázat i své případné subdodavatele, budou-li se na tvorbě metodiky podílet.“ (Koordinace2.pdf (284,1 kB)

20. Vzniklo však (v lepším případě) jakési „nedopatření“ (okolnosti pojímané v souvislostech této  variantě ovšem vůbec nesvědčí), kdy se autorství Metodiky nesprávně připisuje Nejvyššímu soudu a z toho se možná dovozuje, že pokud si Společnost m. p., o. s. prostřednictvím svého subdodavatele buďto nechala zpracovat anebo umožnila zpracovat pro užití Metodiky důležitou webovou aplikaci pro příslušné výpočty třetímu subjektu (s personálním propojením), že již tento produkt - coby jinak součást nezbytná k plnohodnotnému využití Metodiky všemi znalci, respektive všemi jejími potencionálními uživateli - nemusí Ministerstvu spravedlnosti podle smlouvy o koordinaci předat k dalšímu užití.

21. Necelé dva měsíce před předložením Metodiky její (podle zmíněného protokolu označený) zhotovitel – Společnost m. práva, o. s. založila Akademii m. p., o. p. s. ; podle výpisu z rejstříku předmětem její činnosti (obecně prospěšných služeb) je mj. „Poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu. Zpracování odborných studií a oponentních studií v medicínském právu“. Nahlédnutím do živnostenského rejstříku (viz za užití: www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND) lze pak zjistit, jaká živnostenská oprávnění (ve kterých oborech činnosti) vznikla ať již pro Akademii m. práva, o. p. s., anebo pro Společnost m. p, o. s. (nyní z. s.).

22. [Soukromé aktivity soudců] Ke dni předložení Metodiky na březnovém zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v r. 2014 měli být v Akademii m. p., o. p. s. činní dva soudci, přičemž poté, co jsem opakovaně poukazoval na uvedené souvislosti, počátkem následujícího roku jeden z těchto soudců na post předsedy, resp. člena dozorčí rady Akademie m. p., o. p. s., rezignoval odstoupení soudce z funkce člena správní rady.pdf (106001) (rezignace člena správní rady.pdf (236496). Je to k nepochopení, ale tento soudce vstupem do této společnosti na post předsedy dozorčí rady nepochybně vážně mínil, že bude kromě výkonu své soudcovské funkce ještě (navíc) coby předseda správní rady této společnosti dohlížet na zachování účelu, k němuž byla uvedená společnost založena a tedy dbát o řádné hospodaření s majetkem společnosti, tj. mj. dbát také na to, aby byly řádně poskytovány služby i v oblasti poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu či v oblasti zpracovávání odborných a oponentních studií v medicínském právu. Co si lze asi představit pod poradenstvím v oblasti medicínského práva? Inu většina interpretů takového textu si asi představí např. situace, kdy „klient“ požádá „odborníka“ o nějakou právní radu či odborný názor z oblasti medicínského práva a za úplatu se takové odborné pomoci tomuto klientovi dostane. Za právní poradenství v oblasti medicínského práva lze pochopitelně také požadovat veškeré problémy týkající se odškodňování nemajetkové újmy, tedy i podle materiálu zvaného Metodika (k tomu srov. poznámky níže).

23. [Soudce jako předseda dozorčí rady ve společnosti mj. s předmětem činnosti poskytování právního poradenství v oblasti medicínského práva] Pro mnohé jistěže jeví se problémová participace soudce na činnosti subjektu ad 22 výpis z OR - AMP - an.1.pdf (238449), a to navíc v pozici předsedy dozorčí rady společnosti, která na svých stránkách mj. prohlašovala, že poskytuje mj. poradenství v oblasti medicínského práva, resp. kdy takovou činnost měla zapsanou v příslušném rejstříku. I kdyby totiž taková společnost nic v uvedeném směru fakticky nevykonala ani nic formálně nevykazovala, a i kdyby dotčený soudce neměl ani faktickou příležitost se s podobnými aktivitami „své“ společnosti seznámit či snad tento předmět činnosti dozorovat, pak je tu stejně pro daného soudce vážný vyznívající problém, neboť pokud potencionálně předmětná materie se kryje či se může krýt s materií zcela anebo byť jen zčásti zasahuje do soudní agendy, kterou by tento soudce měl rozhodovat, pak zde máme soudce, u nějž je tu důvod pro jeho poměr k věci pochybovat o jeho nepodjatosti. A pokud takovýto soudce již „jel“ jednou, dvakrát či vícekrát takříkajíc „na červenou“, tj. třeba rozhodoval v konkrétní kauze, aniž by procesním způsobem signalizoval důvod svého vyloučení (např. z toho důvodu, že na té které procesní straně či zástupce předmětné procesní strany v předmětném soudním sporu vystupoval „někdo z jeho společnosti“), pak je jasné, že u tohoto soudce zřejmě vymizely základní mechanismy nazírání na řádný výkon soudcovské funkce. Přistoupí-li k tomu pomíjení těchto souvislostí ze strany soudních funkcionářů, tak zde máme kumulující se problém, který v určitém okamžiku stejně bude muset být (někým, kdo je k tomu oprávněn) řešen.

24. [Další souvislosti včetně nepravomocně odsouzené osoby mj. spojené též s Metodikou] Připomínám, že mj. ve společnosti ad 22 byl také jeden ze spolutvůrců Metodiky, který  v nedávné době  byl nepravomocně odsouzený ve známé trestní kauze jedné pražské nemocnice a jemuž v době, kdy také školil podle Metodiky i s některými soudci, měl být podle veřejně publikovaných informací (srov. např. článek Aktuálně.cz z 2. 10. 2015) zajištěny „finanční prostředky na účtu až do výše 14,6 milionu korun, cenné papíry, bytový dům, rodinný dům a byt v Praze, pozemky na Berounsku a chata v Krkonoších.“); předmětný spolutvůrce Metodiky – jak bylo možno z veřejně dostupných zdrojů zjistit – ke konci loňského roku zemřel.

25. [Projekt „MEDICALAW“ anebo možno použít i „horkou linku“] Připomínám také, že Akademie m. p., o. p. s. je podle informací na www.medcicalaw.cz (alespoň ke konci roku 2019 tyto informace byly ještě veřejně dostupné) považována za „partnerský subjekt“; poněvadž v nedávné době byly uvedené internetové stránky změněny (dnes se po kliknutí objeví na těchto stránkách prezentace jakéhosi čínského těžebního zařízení, navíc v ruském jazyce), je třeba využít internetového archivu - web.archive.org/web/20180901165712/www.medicalaw.cz/partnerske-subjekty. Přitom projekt „Medicalaw“  (in web.archive.org/web/20180902001450/www.medicalaw.cz/medicalaw) je podle shora již označeného zdroje prezentován jako: „Unikátní projekt Společnosti medicínského práva o. s. připravený ve spolupráci se zkušenými advokáty, dlouhodobě se věnujícími poskytování právních služeb v oblasti medicínského práva, určený pro poskytovatele zdravotních služeb, poskytujících jak ústavní, tam ambulantní zdravotní péči. Zahrnuje různé možnosti spolupráce při řešení dílčích kauz, přes nastavení vnitřního právního prostředí poskytovatele zdravotních služeb až po kompletní právní a konzultační služby včetně edukace jednotlivých zaměstnanců poskytovatele zdravotních služeb.“  Dále se na uvedených stránkách uvádí: „Co je smyslem Medicalaw? Prevence rizik souvisejících s poskytováním zdravotních služeb, účelné řešení případně již vzniklé právní odpovědnosti včetně možnosti mimosoudního vyřešení věci (narovnání), a to i ve spolupráci s pojistiteli. MEDICALAW chce být spolehlivou oporou pro poskytovatele zdravotních služeb a jednotlivé zdravotnické pracovníky v komplikovaném a neustále se měnícím systému českého medicínského práva.“

26. Znamená to tedy z již takto veřejně publikovaných informací, že v Akademii m. p., o. p. s., v níž svého času měli působit též dva vrcholní soudci (nyní by měl být v této společnosti činný již jeden), má být podle jejího předmětu též poskytováno poradenství v medicínském právu poskytovatelům zdravotních služeb, přičemž tento subjekt byl založen Společností m. p., o. s., která vypracovanou Metodiku coby zhotovitel v r. 2014 předala Ministerstvu spravedlnosti, respektive zástupci KANCLU, a přes jednu osobu má též propojení i se společností, která za úplatu poskytuje znalcům a dalším osobám přístup k výpočtové aplikaci podle Metodiky, to vše za prostupující participace (vycházeje z rejstříkových údajů) osoby nepravomocně odsouzené v trestní kauze již shora zmíněné pražské nemocnice, která byla (do své smrti dne 8. 11. 2020) držitelkou několika internetových domén, na které odkazuje první verze Metodiky, jež byla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014.

27. [To nejdůležitější z Metodiky jen za úplatu] Ale souvislosti s Metodikou tím nekončí. Společnost m. p., o. s. koordinovala postup při vypracování Metodiky, zastřešovala všechny s tím spojené kroky, předmětné dílo pak coby zhotovitel předala Ministerstvu spravedlnosti, respektive KANCLU, které jí za to zaplatilo odměnu. Je tedy zřejmé, že by právě a jen Společnost m. p., o. s. podle smlouvy o koordinaci ze dne 30. 12. 2013, kromě již poskytnuté, respektive předané Metodiky měla Ministerstvu spravedlnosti předat také navazující zpracované IT produkty, které buď pro Společnost m. p., o. s. anebo na základě jejího souhlasu pro další komerční využití (protože jinak by toto dílo nemohlo být předmětem volného užití) zpracovala společnost S. L., s. r.o. [jejímž jednatelem je Ing. P. S., který je mj. členem dozorčí rady Akademie m. p. o. p. s. (zaměřené – opět si to raději připomeňme - na poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu) založené právě Společností m. p., o. s.]. Konkrétně se jedná o webovou aplikaci (bližší údaje o tomto produktu byly svého času na ww.ztizeni.cz, které již funkční nejsou, a proto je třeba opět vycházet z internetového archivu - web.archive.org/web/20200221082441/www.ztizeni.cz/) pro výpočet ztížení společenského uplatnění podle Metodiky, což do určité doby bylo přístupné pouze za úplatu a soudě podle shora již označeného předávacího protokolu nebylo součástí předání podle smlouvy o koordinaci objednateli – Ministerstvu spravedlnosti (k tomu srov. též web.archive.org/web/20191029065716/www.ztizeni.cz/nabidkovy_letak.pdf, vrcha.webnode.cz/news/soukroma-firma-soudcum/).

28. A ještě jeden rozměr. Např. advokát a specialista na medicínské právo MUDr. Mgr. D. M. v jednom ze svých článků věnovaných Metodice vyložil své pochybnosti následujícím způsobem: „Již na první pohled (roz. ve vztahu k textu Metodiky) překvapí absence zástupců právnické akademické obce a zejména pak zástupců pojištěných osob (poškozených) a pojistníků (potencionálních škůdců), tedy těch, kterých se Metodika primárně týká...Jejich zájmy...při přípravě Metodiky nikdo nehájil. Naproti tomuto pojistitelů byli v pracovní skupině zastoupeni poměrně masivně, a to hned třemi...subjekty (ČKP, ČAP, Allianz). Měli zástupci pojišťoven zájem na tom, aby kompenzace poškozených podle nového občanského zákoníku byly podstatně vyšší než za staré právní úpravy, jak se předvídalo v tisku? Logicky nikoliv a nelze jim to mít za zlé, neboť oni hájili zájmy pojistitelů, a nikoliv pojištěných.“ (in www.epravo.cz/top/clanky/zasady-slusnosti-u-obcanskopravni-nahrady-nemajetkove-ujmy-na-zdravi-jak-postupovat-pri-jejich-vykladu-105903.html).

29. [Školení znalců] První i druhá verze Metodiky (první verze byla publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014), v části „D. Technická část“ obsahuje následující (třetí) odstavec): „Termíny a místo konání školení a zkoušek se budou zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách (nyní rovněž již nefunkčních) www.skoleniznalcu.cz“ Držitelem této domény byl do své smrti (8. 11. 2020) nepravomocně odsouzený (ve známé trestní kauze jedné pražské nemocnice) JUDr. MUDr. R. Ž., Ph.D., MBA, který byl současně jediným společníkem a jednatelem společnosti K. m. p., s. r. o., jež je na posledně uvedených webových stránkách označována jako provozovatel školení znalců (web.archive.org/web/20201030195359/www.skoleniznalcu.cz/kontakt).  Nejvyšší soud tedy svého času na svých internetových stránkách (než postupně docházelo k různým změnám obsahu Metodiky publikované na internetových stránkách Nejvyšší soudu www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/Edit/Rozhodovacicinnost~Metodikak%3F2958o.z.?Open&area=Rozhodovac%C3%AD%20%C4%8Dinnost&grp=Metodika%20k%20%C2%A7%202958%20o.z.&lng=) a stále ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014)

odkazuje stran školení znalců na webové stránky, jejichž provozovatelem má být společnost, jejímž jediným společníkem a jednatelem byla v předmětnou dobu nepravomocně odsouzená fyzická osoba v již shora opakovaně zmiňované závažné trestní kauze známé pražské nemocnice. Nesleduji tímto odkazem zmíněnou trestní kauzu či snad dotčenou osobou, nýbrž pouze a jen tím chci zdůraznit, do jakých absurdních souvislostí se Nejvyšší soud dostával (a ve vztahu k obsahu Metodiky publikované v R 63/2014 stále dostává) tím, že po určitou dobu na svých webových stránkách odkazoval na jiné webové stránky (správně vyjádřeno: na svých webových stránkách umožňoval publikovat text, který nesprávně za Nejvyšší soud odkazoval na sporné webové stránky a nesprávně za Nejvyšší soud prohlašoval doporučení, aby se soudy takovým soukromým materiálem ve své rozhodovací praxi řídily), které měly (a v případě verze Metodiky publikované pod R 63/2014 stále mají) uvedenou spojitost, ačkoliv – jak jsem již shora vyložil – uvedený materiál není dílem Nejvyššího soudu, jakkoliv může mít personální propojení s některými jeho soudci.

30. Z toho pak pramení další souvislosti, kdy ten, kdo chtěl absolvovat předmětný školící kurz podle Metodiky [po jehož absolvování jeden ze soudců Nejvyššího soudu absolventům spolupodepisoval vystavený certifikát dokonce s označením „předseda senátu Nejvyššího soudu ČR“ (viz např. zde: web.archive.org/web/20160417054337/www.psychoporadna.cz/UserFiles/Image/certifikat-skoleni-znalcu-2015.jpg); podle platné právní úpravy ovšem Nejvyšší soud nemůže na podobné soukromé akce oficiálně vysílat svého zástupce, který by navíc měl být oprávněn činit po formálně právní stránce výstupy s odkazem, že jsou jím činěny z pozice předsedy senátu Nejvyššího soudu), musel uhradit příslušný poplatek, respektive zpřístupnění do takto zpracované webové aplikace je vázáno na peněžité plnění. Na realizaci uvedeného školení mj. participoval také jeden ze soudců, který v předmětnou dobu byl předsedou dozorčí rady v již shora uvedené společnosti, v níž fungoval také další expert na předmětnou problematiku, který již před několika lety byl obviněn v poměrně závažné trestní kauze jedné pražské nemocnice.

31. A pokračujme dále. Společnost m. p., o. s. v předmětnou dobu zajišťovala školení znalců podle Metodiky a odkazovala přitom na „Zkušební řád pro znalce z oboru zdravotnictví, odvětví odškodňování nemateriálních újem na zdraví“ zkušební řád - Metodika.pdf (46737) (k tomu srov. též: vrcha.webnode.cz/news/nejvyssi-soud-a-zkusebni-komise-pro-znalce-k-odskodnovani-nematerialnich-ujem-na-zdravi/), ve kterém jsou stanoveny podmínky pro odborné zkoušky znalců a mj. se v jeho čl. 9 odst. 5 uvádělo, že: „Zkoušený, který byl klasifikován stupněm ‚prospěl‘, dále obdrží přístupové údaje do webového rozhraní, garantující správnost algoritmu výpočtu ztížení společenského uplatnění, dostupného na webové adrese www.ztizeni.cz.“ To je ovšem podstata problému, protože Společnost m. p., o. s. měla podle mého názoru (opakovaně uvádím) předat Ministerstvu spravedlnosti Metodiku plně využitelnou k užití (nejen) pro soudní znalce, což za stávajícího stavu možné není, pokud se dotčený znalec nepodrobí za úplatu školení, jež realizuje či realizovala zmíněná společnost, a která úspěšnému absolventovi školení předá další údaje (přístupová hesla), aby mohl Metodiku plnohodnotně využívat.

32. Přitom Ministerstvo spravedlnosti již (v r. 2014) zaplatilo uvedené společnosti podle smlouvy o koordinaci za vypracování Metodiky odměnu ve výši 350.900,- Kč. K dispozici je ovšem pouze textová část Metodiky, která je zveřejněna na webu Nejvyššího soudu, navíc ve dvojí verzi a kromě toho vždy s nesprávným údajem, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu (tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová něco takového vyloučila a já jsem od ní dostal i osobní ujištění, že mé výhrady k tomu – tj. že autorem Metodiky není Nejvyšší soud atd. - jsou důvodné).

33. [Dvě verze Metodiky – statická a dynamická aneb dokonalý zmatek] Jak jsem již uvedl, aktuálně jsou na webu Nejvyššího soudu publikovány dvě verze Metodiky. První verze, která byla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a druhá verze, která se neustále mění a jež např. v technické části stran odkazů na webové stránky doznala několika zásadních změn, aniž by někdo takový postup hodnověrně vysvětlil. První verze Metodiky totiž odkazuje na webové stránky (odkaznaztizeniuznení.pdf (220,5 kB) týkající se školení znalců a výpočtové aplikace, kdy držitelem těchto domén podle veřejně dostupných informací byla (do své smrti dne 8. 11. 2020) jedna z osob participujících ve shora zmíněném občanském sdružení, respektive v nyní zájmovém spolku, a jež do své smrti byla  mj. v postavení nepravomocně odsouzené osoby ve známé trestní kauze jedné pražské nemocnice (viz též plus.rozhlas.cz/radek-kedron-snezim-denik-bile-mafie-od-jednoho-kokainisty-po-vlivovou-sit-kolem-8343818; v uvedené knize jsou také citace z deníku tr. stíhaného bývalého ředitele uvedené pražské nemocnice, jež se týkají právě mj. držitele několika domén týkajících se realizace Metodiky a předsedy dozorčí rady Akademie m. p., o. p. s.). Lze spekulovat o tom, proč došlo ke změně těchto odkazů v druhé verzi Metodiky, nicméně faktem je, že neexistuje žádné zdůvodnění této změny, přičemž  určitá část čtenářů zřejmě vychází též z druhé („oficiální“) verze Metodiky, která byla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014.

34. Tak si to shrňme. Členem týmu „Projektu Medicalaw.“ je mj. osoba, která do své smrti (8. 11. 2020) podle údajů publikovaných ve veřejném rejstříku participovala ve Společnosti m. p., o. s., a v Akademii m. p., o. p. s. (kde by měl být aktuálně činný jeden soudce v orgánu dozorčí rady, když druhý soudce coby předseda dozorčí rady počátkem roku 2015 na tuto funkci rezignoval zjevně v reakci na základě mého návrhu z listopadu 2014 adresovaného civilnímu kolegiu Nejvyššího soudu), a která se podle veřejně přístupných informací nacházela v postavení nepravomocně odsouzené osoby v závažné trestní kauze jedné pražské nemocnice. Tato osoba byla současně držitelem webových domén označených v první verzi Metodiky, které podle textu Metodiky doporučuje Nejvyšší soud (ve skutečnosti na Metodice spolupracovali pouze tři soudci Nejvyššího soudu, z toho jeden coby též předseda dozorčí rady Akademie m. p., o. p. s. mj. s předmětem činnosti poskytování poradenství v oblasti medicínského práva a zpracovávání odborných a oponentních studií v medicínském právu), ačkoliv takovýto dokument Nejvyšší soud nevytvořil (že na něm participovali někteří soudci Nejvyššího soudu, je věc jiná). Pakliže uvedené domény po předmětnou dobu náležely byť nepravomocně odsouzené fyzické osobě, je nasnadě, že otázka možného přístupu k informacím uvedeného druhu (zasílanými znalci, soudy) v předmětnou dobu vykazovala (již pro možnost jejich zneužití) zjevné bezpečnostní riziko, přičemž na tom nemůže nic změnit ani ta okolnost, že bez jakéhokoliv vysvětlení došlo k zásahu do textu (druhé verze) Metodiky, kdy dosavadní „sporné“ odkazy na webové stránky byly nahrazeny odkazy na jiné webové stránky, avšak první verze Metodiky (publikovaná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek) pochopitelně obsahuje odkazy na původní webové stránky. Dokonalý zmatek, který jen podtrhuje neudržitelnost dané situace.

35. [Přístup k aplikaci pro výpočet dle Metodiky jen za úplatu] Připomeňme si také, že personální propojení lze dále dohledat i ve vztahu k osobě Ing. P. S., jenž je projektovým ředitelem a jednatelem společnosti SW Lab s. r. o., která poskytuje za úplatu přístup k aplikaci pro výpočet nemajetkové újmy na zdraví podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy. Ing. P. S.[2] je, resp. byl současně společně s nyní výše již uvedenou nepravomocně odsouzenou osobou (která dne 8. 11. 2020 zemřela) a též patrně s jedním soudcem činný v již zmíněné Akademii m. p., o. p. s. Tato Akademie (v níž aktuálně by měl fungovat jeden soudce Nejvyššího soudu coby člen dozorčí rady) má – opětovně připomínám - mj. poskytovat poradenské a konzultační služby v medicínském právu (tedy zjevně i ohledně výkladu a aplikace Metodiky) a je „partnerem“ S. m. p., která coby zhotovitel Metodiku předala podle smlouvy o koordinaci Ministerstvu spravedlnosti.

36. [Státní úředník a projekt „MEDICALAW“] Lze též připomenout, že podle odkazu zde: web.archive.org/web/20200813092416/www.medicalaw.cz/nas-tym, byl členem týmu  projektu „MEDICALAW“, jenž o sobě prohlašoval, že: „Zahrnuje různé možnosti spolupráce od řešení dílčích kauz, přes nastavení vnitřního právního prostředí poskytovatele zdravotních služeb ž po kompletní právní a konzultační služby včetně edukace jednotlivých zaměstnanců zdravotních služeb“ a odkazoval též na „horkou linku“ pro „operativní právní konzultace“ (web.archive.org/web/20200120165834/www.medicalaw.cz/spoluprace) i stávající náměstek pro legislativu a právo na Ministerstvu zdravotnictví (a svého času mj. druhý místopředseda správní rady Nadačního fondu Tradiční čínské medicíny, zrušeného ke dni 1. 4. 2019) JUDr. R. P. (www.mzcr.cz/radek-policar/).

37. Takto by bylo možné stran dalších odnoží a souvislostí se zjevným komerčním pozadím Metodiky pokračovat v jistém personálním kruhu, ale snad to pro tuto chvíli postačí pro pochopení, že zde existuje vážný problém, který by se měl řešit.

38. [Další smlouva týkající se Metodiky] Kromě toho dne 20. 12. 2017 byla mezi Centrem d. v., v. v. i. a ČR – Nejvyšším soudem uzavřena smlouva o využití výsledků dosažených při řešení projektu výzkumu a vývoje (smlouiva o DATANU (1).pdf (288255)). Tato smlouva vychází z nesprávného předpokladu, že Nejvyšší soud je autorem Metodiky, což ovšem není. Publikování s  tím spojené databáze www.datanu.cz/prihlaseni?_fid=m0n5, umístěné na webovém rozhraní Nejvyššího soudu, je tedy z pohledu výše uvedeného autorského práva k Metodice provázeno pochybnostmi a zcela jistě nemůže odstranit počáteční lapsus s autorstvím Metodiky, ať už by se mnohokrát (kýmkoli) tvrdilo a přálo něco jiného.

Kdo dal podnět k revizi Metodiky?

39. Ministerstvem spravedlnosti byl vládě České republiky předložen dokument, který byl následně pod označením „Revize Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy“ pro informování členů vlády zařazen pod bodem č. 1024/19 na jednání vlády dne 25. 11. 2019. Vzhledem k tomu, že uvedený dokument, respektive ani podklad, z nějž by bylo možné odvozovat vznik takového dokumentu, jsem jako člen občanskoprávního a obchodního kolegia neobdržel, nezbylo mi, než se k danému materiálu vyjádřit a zaslat jej členům vlády prostřednictvím Úřadu vlády. A pak se na NS děly věci - vrcha.webnode.cz/news/k-hlasovani-civilniho-kolegia-k-zameru-revidovat-metodiku-k-odskodnovani-nemajetkove-ujmy-na-zdravi/

40. Následně jsem podle zákona č. 106/1999 Sb. požádal Ministerstvo spravedlnosti o poskytnutí informací, kdo vlastně dal podnět k této revizi, přičemž se mi mj. obdrželo následující odpovědi: „Ministerstvo spravedlnosti ČR předmětný materiál předjednávalo s předsedou Nejvyššího soudu (pozn. prof. dr. Pavlem Šámalem)...a to během ústních jednání, z nichž nebyly pořizovány žádné zápisy. Podnět ke zpracování revize předmětné metodiky vzešel z Nejvyššího soudu, a to během ústních jednání, z nichž nebyly pořizovány žádné zápisy.“

Jak dál s Metodikou?

41. [Projekt Metodiky by měl být opuštěn] Projekt Metodiky pro popsané komerční souvislosti, trvající problémy spojené s jejím autorstvím a věcnými nedostatky, na které odkazují ve veřejně publikovaných zdrojích zástupci lékařské veřejnosti, by měl být opuštěn, především by však v dané podobě neměl být publikován na internetových stránkách Nejvyššího soudu. Ministerstvo spravedlnosti by se mělo konečně ujmout svých autorských práv plynoucích z uzavřené smlouvy o koordinaci a předávacího protokolu, a zadat legislativcům ve spojení se zástupci lékařské obce (mj. prezentované i Českou lékařskou komorou) řešení dané materie způsobem obdobným jako pro oblast pracovněprávní, jistěže ovšem s reflexí věcných výhrad, které bylo možno zaznamenat ze strany Ústavního soudu, jenž zřejmě neměl tušení, jaké problémy jsou spojeny s autorstvím Metodiky a s popsanými komerčními souvislostmi.

42. [K mimosoudní činnosti soudců] Soudci by se neměli plést do role legislativců, poněvadž je třeba důsledně zachovávat vymezené pilíře demokratického právního státu, přičemž dosavadní výsledky naznačují, že jejich angažmá v daném případě vyvolalo spíše problémy a zmatky, než nějaká pozitiva z hlediska smysluplného řešení dané problematiky.

43. Soudci by si také měli uvědomit, že nemohou sehrávat roli jakýchsi justičních podnikatelů, poradců, legislativců-školitelů, kteří pak ještě mají tu odvahu stejnou agendu soudit. To je naprosto neslučitelné v demokratickém a právním prostředí, kde je třeba – pokud to někomu ještě nedochází – důsledně respektovat i příslušnou dělbu moci. Způsob, jakým byl celý projekt sofistikovaně realizován, doba, kdy se počaly řešit přípravy na uvedený projekt, participace stejných osob fungujících na různých stupních a v organizačních strukturách, a to vše v návaznosti na s tím spojené nastanuvší komerční souvislosti, naznačují, že tímto způsobem zcela určitě nelze dále pokračovat. 

44. V případě nástupu legislativního směru ve smyslu uvedeném v předcházejícím odstavci tak do budoucna odpadnou jakékoliv pochybnosti spojované s případnými komerčními aktivitami atd., přičemž soudci, kteří za této nové normativní situace naznají potřebu poskytovat své služby v oblasti školení atd., by v těchto souvislostech již nemohli být ze strany veřejnosti spojováni s aktivitami shora, jistěže při důsledném respektování svých zákonem stanovených povinností.

45. K mimosoudní činnosti soudců se exekutiva již opakovaně vyjádřila. Např. ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil v r. 2007 (v personální věci vedené pod č. j. 153/2007-PERS-SO/2) mj. uvedl, že: „Soudci představují v právnické obci určitou výsadní skupinu, to i znamená, že by měli – mimo jiné i díky požadavkům a ústavně zakotvenou nezávislost a nestrannost, dodržovat přísnější etické normy, než příslušníci jiného právního stavu. Pro soudce tak platí, že na jedné straně, lze říci, žije svůj běžný občanský život, v němž jakoby může činit vše, co zákon nezakazuje, na druhou stranu jako nositel státní moci je oprávněn při výkonu své funkce činit jen to, co mu zákon výslovně umožňuje. Z důvodu veřejného zájmu na kvalitách soudců (tj. nezávislost, nestrannost, důstojnost soudcovské funkce) však zákon o soudech a soudcích reguluje i oblast chování soudce mimo výkon jeho funkce – neboť zákonodárce vychází z předpokladu, že soudcovo jednání v občanském životě ovlivňuje jeho rozhodovací činnost a především důvěru veřejnosti v osobu soudce a jeho autoritu.“

46. Ministerstvo spravedlnosti dále ve svém stanovisku ze dne 25. 10. 2011, č. j. 764/2010-OJ-So/35, mj. uvedlo, že: „Soudci není a priori zapovězeno sdružovat se ve spolcích či jiných nepodnikatelských právnických osobách ani být činným v jejich orgánech. V každém jednotlivém případě je však nutno posuzovat, zda takové působení může být v rozporu s jeho povinností jednat tak, aby neohrožoval nebo nenarušoval důvěru v nezávislé a spravedlivé rozhodování soudů, případně aby nenarušoval důstojnost soudcovského stavu. Obecně lze říci, že přísnější požadavky jsou kladeny na soudce vyšších článků soudní soustavy a na soudní funkcionáře. Také platí úměra, že čím více se činnost právnické osoby dotýká výkonu soudnictví, tím více ohrožuje členství v této právnické osobě nebo jejich orgánech důvěru v nestrannost rozhodování soudů. Větší obezřetnost než k pouhému členství soudce v právnické osobě je též přikázána ve vztahu k postavení v jejích orgánech.“

47. Relevantní je v těchto záležitostech pochopitelně soudní praxe. V této souvislosti lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Nd 313/2014, v němž byl vyložen mj. právní názor, že je věcí soudců samotných (jejich střízlivého rozumu, uvážlivosti a etického cítění), aby se nijak nezapojovali do mimoprofesních činností (tím spíše předpokládajících jakékoliv rozhodování týkajícího se práv a povinnosti jiných subjektů), jež mohou při výkonu jejich soudcovské funkce zakládat důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve skutkově obdobných sporech, k jejichž projednávání a rozhodnutí jsou rozvrhem práce příslušného soudu povoláni, ale také i státu, zda, a pokud ano, pak jakým účinným způsobem bude monitorovat dodržování uvedených pravidel a případně při zjištění nedostatků jaká konkrétní opatření učiní ke zjednání nápravy.

48. [Co je podstatné] Nejde mi o personální věci, neboť ti ze soudců, kteří se spolupodíleli či ještě spolupodílejí na těchto komerčních aktivitách (anebo třeba jen na možnosti rozvíjení těchto aktivit, neboť nikdo neví ani zřejmě neprokáže, zda se ve skutečnosti nějakým způsobem podíleli, a pokud ano, pak v jakém rozměru na poskytování právního poradenství ve smyslu jednoho z předmětů činností zmíněného subjektu; je přitom irelevantní, co si tito soudci subjektivně myslí, neboť podstatná jsou fakta a už jen objektivní možnost takového jejich chování vyvolává vskutku vážné pochybnosti nad jejich angažmá v rámci daného projektu), si musejí sami uvědomit, do jaké míry mohou tak či onak působit. Jde mi o řešení věcného problému. A ten je podle mého hlubokého přesvědčení velmi vážný a je, respektive byl navíc zvýrazněný i tím, že jedna z osob participujících na tomto projektu se do své smrti (8. 11. 2020) nacházela v postavení osoby nepravomocně odsouzené v poměrně závažné trestní kauze týkající se jedné pražské nemocnice. To vše při existenci dvou verzí Metodiky a měnících se (bez smysluplného vysvětlení) mj. odkazů na webové stránky ohledně školení znalců a výpočtové aplikace.

49. [Metodiku je třeba opustit a problém řešit legislativní cestou] Problémy spojené s Metodikou je prostě nezbytné velmi rychle a účinně řešit, a to určitě nikoliv v součinnosti s těmi, kteří se v tom či onom rozsahu dosud podíleli na realizaci tohoto komerčně propojeného projektu, neboť je pochopitelné, že z mnoha důvodů na ukončení tohoto projektu nemají (nemohou mít) zájem. Že řešení problémů kolem Metodiky (kromě odstranění textu Metodiky z internetových stránek Nejvyššího soudu) v silách Nejvyššího soudu možné není, a to už jen proto, že Nejvyšší soud není autorem tohoto projektu, vyplývá snad z výše ověřitelných faktů. Pak by se tedy měla řešení problému konečně uchopit exekutiva prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, připravit návrh příslušného legislativního řešení a takovýto legislativní koncept předložit zákonodárci.

50. [Poměr k věci a kontrolní šetření] Je přitom nasnadě, že osoby, jež dosud participovaly (či participovat mohly) na komerčních aktivitách spojených s dosavadním projektem Metodiky, by se měly zdržet další své účasti na jiném návrhu legislativního řešení vzniklého problému, neboť by v takto nově započatém procesu mohly působit spíše – jak to jen stručně a slušně vystihnout - kontraproduktivně. Podle mého názoru ti ze soudců, kteří svou činnost (v tom či onom rozsahu) propojili s uvedenými aktivitami předmětných subjektů, jež souvisely s tvorbou, realizací Metodiky a úporným utvrzováním, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu, kterou je nezbytné při rozhodování zohlednit, by neměli  - pokud nedojde k oficiálnímu opuštění projektu Metodiky - nadále tuto část agendy jako soudci projednávat a rozhodovat. Je rovněž přirozené, že otázky spojené s financováním činností spojených s Metodikou, jež případně byly (zcela zbytečně) vynaloženy ze strany příslušného soudu, by měly předmětem zájmu šetření příslušných státních kontrolních orgánů. Ministerstvo spravedlnosti pak zřejmě bude adresátem patrně nikoliv výjimečných dotazů ze strany těch soudních znalců, kteří vynaložili nemalé finanční prostředky na absolvování předmětného kursu podle Metodiky, která je provázena shora vyloženými pochybnostmi, především pak z nich vyplývající otázkou, zda i subdodavatelem zpracovaná výpočetní aplikace neměla být podle uvedené koordinační smlouvy  rovněž bezúplatně zpřístupněna uživatelům tohoto dokumentu, pakliže Ministerstvo spravedlnosti zde vystupuje jako objednatel Metodiky.

* Zápis z jednání na Msp dne 21. 11. 2014.pdf (236185)

* Připomínky V. - P. - znalecké odvětví.pdf (535868)

* Kongres 2013.pdf (338609)

* Seminář - AMP - 2014.pdf (227376)

* Seminář 2016.pdf (272057)

* přihláška - znalci - Metodika.pdf (124134)

* datanu1.pdf (256943)

* datanu2.pdf (285528)

* www.cak.cz/scripts/detail.php?id=12245

* V za NS ve věci metodiky 555.pdf (197833)

* podnět k revizi Metodiky-ll.pdf (167790)

* Smlouva o koordinaci - Metodika NS 55.pdf (283633)

* Školení podle Metodiky -Nejvyššího soudu- - září 2021.pdf (164648)

* výpis z OR - AMP - an..pdf (231199)

* odstoupení z funkce člena správní rady AMP- an..pdf (274104)

* ISbírka-Metodika.pdf (250,9 kB)

* Metodika NS - 1.pdf (250,6 kB)

* Metodika - 2.pdf (244,6 kB)

* odkaznaztizeniuznení.pdf (220,5 kB)

* odkaznaztizeniuznení2.pdf (193,4 kB)

* zkušební řád - Metodika.pdf (45,6 kB)

* Pokus o revizi Metodiky.pdf (86686)

* Pokus o revizi Metodiky - zdůvodnění.pdf (286737)

* Pokus o revizi Metodiky - zpráva o projednání záměru.pdf (447579)

* Metodika - druh - stanovisko.pdf (125095)

* Seminář České kanceláře pojistitelů - 6. 11. 2020 - JUDr. Petr Vojtek, soudce Nejvyššího soudu, opět hovoří o Metodice "Nejvyššího soudu" k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (čas: 24:28 min.) zde: www.youtube.com/watch?v=1HqZb1H2g9Y; i dr. Vojtek ovšem ví, že Metodika "Nejvyššího soudu" k náhradě nemajetkové újmy na zdraví neexistuje; existuje pouze Metodika coby soukromoprávní materiál, který v důsledku nerespektování zákona o soudech a soudcích byl publikován pod č. 63/2014, ve znění redakční opravy publikované pod č. 1/2015, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek; kdo tvrdí, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu, ač ví, že Metodika není dílem Nejvyššího soudu, uvádí tím v omyl veřejnost (odbornou i laickou).¨

* kritika Metodiky: www.akutne.cz/res/publikace/06-klos.pdf

* TISK:

- www.infodnes.cz/zpravodajstvi/33747-ombudsman-setri-ministerstvo-spravedlnosti-a-vedeni-nejvyssiho-soudu-ohledne-metodiky-k-nahrade-nemajetkove-ujmy-na-zdravi/

- advokatnidenik.cz/2021/04/28/verejny-ochrance-prav-se-zabyva-metodikou-odskodnovani-nemajetkove-ujmy/

- www.ceska-justice.cz/2021/04/ombudsman-se-zabyva-metodikou-ns-odskodnovani-nemajetkove-ujmy/

- Spory ohledně Metodiky.pdf (113213)

- www.novinky.cz/krimi/clanek/odskodnovani-nemajetkove-ujmy-budou-resit-experti-40368501