Nulová sebereflexe a názor místopředsedy NS Petra Šuka

Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk dnes vyjádřil mj. názor, že mimoprofesní aktivity soudce NS Pavla Simona v oblasti jeho esoterického cvičení jsou v naprostém pořádku(https://1url.cz/1uFwV).

Petr Šuk coby vysoký soudní funkcionář tedy zaujímá názor či postoj z pozice vedení NS, že i soudce NS může podstupovat (masivní) reklamní činnost, nabízet určité služby (v tomto případě cvičení za úplatu) ve prospěch společnosti, jež aktuálně vlastní jeho manželka.

Rád bych problém zobecnil, aby pořád neoscilovalo jméno Pavla Simona. Proto si dovolím z případu již tolik probíraného poukázat na jeden dílčí segment z možné mimoprofesní činnosti soudce.

Soudce (a třeba dokonce NS) vykonává v rámci své mimoprofesní činnosti určitou cvičitelkou činnost (jóga, esoterické cvičení apod.), a v rámci toho podstupuje masivní reklamní aktivity např. tohoto druhu: https://1url.cz/ZulYm (zdroj: facebookový profil Orel v hnízdě a internet).

Otázka zní, je takové jednání (chování) soudce při jeho mimoprofesních aktivitách (ještě) souladné s § 80 odst. 1 zákona o soudech a soudcích?

Místopředseda NS Petr Šuk na takovou otázku – vzhledem k jeho názoru shora – (implicitně) odpovídá: ANO, vše je v pořádku.

Dovoluji si k tomu sdělit, že tento názor nelze akceptovat, neboť takové aktivity soudce již narušují důstojnost soudcovské funkce. Jednoznačně.

Tvrdím tedy, že místopředseda NS Petr Šuk s tímto názorem většinově ve společnosti, a to i ve společnosti odborné, nemůže obstát. O jaképak důstojnosti soudcovské funkce můžeme uvažovat, pakliže se soudce ve své mimoprofesní činnosti chová tak, jako by podomácku prodával nějaké hrnce anebo nabízel slevy za nabízené služby, zde v oblasti jakéhosi cvičení.

Nepochybně lidsky názor občana Petra Šuka lze asi pochopit, pakliže by platilo, že se vyjadřuje k někomu, kdo je jeho dlouholetým kamarádem, přítelem či kolegou. Absolutně k nepochopení je však postoj soudního funkcionáře, Nota Bene Nejvyššího soudu, který popsanou mimoprofesní činnost soudce a jeho masivní reklamní činnost považuje (shledává) za bezproblémovou.

Tady už vskutku shledávám vážný problém, pakliže si uvědomíme, jakou pozici vedení NS zaujímá a že zcela nepochybně v tomto směru dochází k zásadnímu rozporu mezi názorem vedení NS a většinou z odborné i laické veřejnosti. Osobně jsem ještě nepotkal člověka, který by mi vážně sdělil, že podobné reklamní aktivity soudce shledává absolutně souladnými s důstojností soudcovské funkce. Prozatím každý vyslovil údiv, že k něčemu takovému vůbec mohlo dojít, že něco takového dotčený soudce vůbec podstoupil, maje za to, že je takové jeho konání v pořádku.