KS v Brně zamítl zásahovou žalobu podanou proti předsedkyni OS ve Vyškově týkající se změny rozvrhu práce

Dnes Krajský soud v Brně rozhodl o mé zásahové žalobě (viz text níže) proti předsedkyni OS ve Vyškově. Zásahová žaloba byla KS v Brně zamítnuta. Nepravomocný rozsudek KS v Brně je zde: Vyvěšení [62A 79/2024-91] - infoDeska Krajský soud v Brně

Podle vysloveného názoru KS v Brně ke změně rozvrhu práce spočívající v "odejmutí" asistentky a vyšší soudní úřednice soudci v přísl. soudním oddělení  může předseda soudu přistoupit i v situaci, kdy soudci pouze sdělí, že tak činí pro "vztahové věci", aniž by soudci sdělil konkrétní důvod takového svého postupu.

Podle názoru KS v Brně soudcovská rada se ke změně rozvrhu práce v zásadě může vyjádřit ještě před vlastním vyhotovením navrhované změny rozvrhu práce. Tím se ale odsouvá do pozadí důležitý význam vyjádření soudcovské rady k rozvrhu práce konkrétně soudcovské radě předloženého a naopak se privileguje fakticita předchozího „projednávání“ uvažované změny rozvrhu práce.

V odůvodnění rozsudku KS v Brně je mnoho závěrů, s nimiž se nelze ztotožnit, a proto ve věci bude podána kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu. 

Jestliže by totiž měly být relevantní právní názory obsažené v rozsudku KS v Brně, pak by to vlastně znamenalo, že soudce via facti nemá žádnou možnost čelit  podobným aktům soudního funkcionáře, aniž by věděl, z jakého konkrétního důvodu předseda soudu ve vztahu k jeho osobě vlastně přistoupil ke změně rozvrhu práce. Rozuměno konkrétního důvodu.

Je znepokojivé, pokud KS v Brně v rozsudku neřeší rovněž namítanou a velmi podstatnou otázku, že asistentka soudci de iure předsedkyní soudu odvolána nebyla, a to ve vazbě na okolnost vydané změny rozvrhu práce, která tyto justiční osoby soudci fakticky z jeho soudního oddělení odnímá.

Je nezbytné, aby všechny tyto významné otázky vyjasnil Nejvyšší správní soud, neboť v obdobné situaci se může v budoucnu ocitnout i jiný soudce.

Podle prezentovaného závěru soudní funkcionář není povinen dotčeného soudce konkrétně informovat o důvodu, proč k organizačnímu opatření (změně rozvrhu práce) přistoupil. Tedy může i v budoucnu nastat paradoxní situace, kdy pouze sám (tedy jako jediný) dotčený soudce neví, z jakého konkrétního důvodu bylo vlastně přistoupeno k takovému organizačnímu zásahu prostřednictvím rozvrhu práce. Ví to předseda soudu, ví to soudcovská rada, ale konkrétní důvod soudci sdělen nebyl. S takovým právním názorem se nelze ztotožnit, neboť neodpovídá poměrům demokratického právního státu a řádného fungování justice a výkonu justičních funkcionářů podle zákona o soudech a soudcích.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Předsedkyně Okresního soudu ve Vyškově Mgr. Zdeňka Kalová čelí žalobě, kterou na ni podal soudce téhož soudu Pavel Vrcha. Vrcha na svém blogu uvádí, že vedením vyškovského soudu přijatá listopadová změna rozvrhu práce tohoto soudu je nezákonná, nejsou u ní splněny formální ani materiální předpoklady. Podle Vrchy jsou především pochybnosti ohledně vlastní procedury přijetí tohoto organizačního opatření, podle kterého se určuje vyřizování věcí soudci a další činnost soudu. „Z obsahu návrhu plyne, že jej měla žalovaná (roz. předsedkyně soudu Kalová) učinit ve čtvrtek dne 21. 11. 2024 pod zn. Spr 796/2023. Podle zjištění žalobce ovšem žalovaná měla být naposledy v budově soudu ve středu dne 20. 11. 2024, neboť od 21. 11. 2024 měla již čerpat dovolenou, takže nejenže nemohla vypracovat (dát pokyn k vypracování) takového návrhu změny RP, ale nemohla jej ani dne 21. 11. 2024, v době, kdy již čerpala (patrně zahraniční) dovolenou, podepsat a dále v rámci soudu distribuovat.“ tvrdí Vrcha v žalobě. Změnu rozvrhu práce podepsal a vydal místopředseda soudu Aleš Vylam, kterému však Vrcha vytýká, že dne 21. 11. 2022 nemohl být předsedkyní z důvodu její dovolené pověřen zastoupením pro vydání tohoto organizačního opatření, a proto jej správně neměl následující den vydat. Z materiálního hlediska podle Vrchy nebyly splněny podmínky pro změnu rozvrhu práce soudu. Podle Vrchy „Od poslední změny RP nedošlo k žádné relevantní změně stran nápadu soudní agendy, k žádné změně počtu soudů soudu (dlouhodobé stáže, onemocnění, úmrtí, přeložení, zánik soudcovského mandátu atd.).“ Vrcha kritizuje vedení soudu, že k této změně rozvrhu práce přistoupilo a odňalo mu asistentku a vyšší soudní úřednici, což se negativně projeví ve vyřizování věcí v jeho soudním oddělení. Z podrobně uvedených důvodů obsažených v tzv. zásahové žalobě se proto Vrcha domáhá, aby soud uložil žalované předsedkyni Kalové povinnost zjednat v dané věci nápravu, tj. obnovit stav plynoucí před přijatou změnou rozvrhu práce. O žalobě (zde: Zásahová žaloba-web4.pdf (245208) bude rozhodovat Krajský soud v Brně ze zákona přednostně.