Soudci - legislativci a chybějící analýza stávajícího civilního procesu

18.05.2022 22:39

Nejvyšší soud v článku  zde: www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Napsalionas~Civilni_i_trestni_pravo_procesni_v_novem~?open&lng=CZ poukazuje mj. na nezbytnost zpracování právní analýzy stávajícího civilního procesu. Dochází tak na má slova, kdy jsem již před několika léty upozorňoval, že bez odpovídající analýzy stávající civilní procesní úpravy nelze činit jakékoli pokusy o novelizaci či rekodifikaci v této oblasti - viz můj příspěvek např. zde: vrcha.webnode.cz/news/msp-by-melo-okamzite-zastavit-prace-spojene-s-vecnym-zamerem-civilniho-radu-soudniho-a-neprodlene-zadat-vypracovani-pravni-analyzy-stavajiciho-stavu-civilni-procesni-upravy/

 

Již dříve jsem také poukazoval na problémy spojené s „dočasným přetavením“ soudců na legislativce. Předně soudci mají soudit a nikoliv připravovat zákony. A za druhé, soudci nejsou legislativci. Nemají k tomu odborné legislativní zkušenosti, jakkoliv se může mnohým zdát, že vlastně tím, že mají "proces v malíčku", mělo by to odpovídat i jejich (všemi očekávané) precizní legislativní práci. Taková úměra ovšem v legislativním životě neplatí.

 

K tomu, aby bylo možné zrealizovat tak těžký úkol, jako je novelizovat či přímo rekodifikovat český civilní proces, je nezbytné mít dostatek relevantních informací a odborně zdatných legislativců, jimiž soudci (byť třeba Nejvyššího soudu), bohužel, nejsou.

 

Tak kupř. v materiálu "Tvorba práva a její pravidla", jehož spoluautory byli erudovaní právníci – akademik Viktor Knapp, Zbyněk Šín a další (in Právní rádce, Příloha, 1996), se mj. uvádí, že: "Těžkosti splnit zadaný úkol vznikají zejména tam, kde k tomu není dostatečná kvalita informací o dosavadním působení platných právních úprav, kde není jasná a promyšlená představa o důsledcích zadání na pojetí právní regulace, o potřebné konkretizaci věcné problematiky spojené s právní úpravou a o uvážlivém vyřešení všech podstatných věcných otázek obsahu právní regulace.“

 

Ve shora již odkazovaném zdroji se mj. poukazuje na důležitý segment spojený se zvládnutím legislativního procesu. Jde o personální a organizační předpoklady kvality legislativních prací. Akademik Knapp s kolektivem autorům tehdy v této části apelovali na legislativní orgány (zákonodárné orgány, vládu, ministerstva a ostatní ústřední orgány, nikoliv však na soudy), aby dbaly o přípravu kvalifikovaných legislativních pracovníků, aby byla zajištěna profesionalita tvorby práva jako formy státní regulace a organizace. Doslova v uvedeném materiálu také uvedli: Tzv. ‚amatérský přístup‘, názory, že ‚napsat právní předpis‘ může každý, kdo umí jen ‚zformulovat jeho paragrafy‘, je naivní zejména z odborného hlediska. Při veškerých souvislostech různých stránek legislativního procesu je účelné rozeznávat obsah a rozsah politického posuzování právní regulace, věcné řešení problematiky a profesionální stránku tvorby práva. Z toho má potom i logicky vyplynout, kdo a za co v legislativním procesu odpovídá.“

 

Lze si položit otázku: odpovídá za legislativní proces (jeho část) soudce např. Nejvyššího soudu, který našel tolik osobní odvahy, aby kromě zvládnutí své soudcovské funkce se ujal sepisu procesního kodexu? Domnívám se, že akademik Knapp s kolektivem autorů, když sepisovali odborně propracovaný materiál o tvorbě práva a jejích pravidlech, tehdy vůbec netušili, že za nějakých patnáct let bude český legislativní proces provázet termín „soudce – legislativec“ a že se stane naprosto běžnou záležitostí, že kupř. soudce Nejvyššího soudu si od své funkce „tak trochu odskočí“ a bude se „věnovat“ legislativě.

 

To je ovšem moc špatné řešení. Špatný přístup. Soudce má soudit a nemá se (s prominutím) plést do legislativní činnosti jako legislativní pracovník. Soudce sice v rámci svého oboru zná civilní či trestní proces, z povahy věci však nemůže mít zvládnutá (odpovědně) legislativní pravidla, resp. pravidla tvorby práva, jakož i legislativní politiku. K tomu je zapotřebí vskutku legislativních zkušeností, které soudce – z povahy věci – při výkonu soudcovské funkce získat nemůže.