Vláda ČR vyslovila nesouhlas s odložením účinnosti NOZ

Zapamatujme si argumenty, pro které vláda ČR vyslovila nesouhlas s účinností NOZ.

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

Příloha

k usnesení vlády

ze dne 28. listopadu 2012 č. 865

Stanovisko

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

(sněmovní tisk č. 839)

Vláda na jednání své schůze dne 28. listopadu 2012 projednala a posoudila

návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (sněmovní tisk

č. 839), a vyslovila s tímto návrhem nesouhlas, a to dále z dále uvedených důvodů.

1. Přijetí nového občanského zákoníku předcházela více než desetiletá příprava,

v rámci níž byl návrh zákona předložen do mimořádně širokého připomínkového

řízení, ve kterém se k němu mohla vyjadřovat odborná i laická veřejnost. Vládní návrh

zákona s původně navrhovanou účinností od 1. ledna 2013 byl Poslanecké sněmovně

předložen v květnu 2011. Následně na půdě Parlamentu České republiky byl návrh

nového občanského zákoníku spolu s návrhem zákona o obchodních korporacích a

zákona o mezinárodním právu soukromém, tvořícími základ rekodifikace soukromého

práva, předmětem řady expertních jednání a diskusí. Rovněž odborná veřejnost byla o

jeho přípravě podrobně informována a mohla se s ním seznámit ve všech fázích jeho

projednávání. Po proběhnutí tohoto dlouhodobého a podrobného legislativního

projednání byl nový občanský zákoník v konečné podobě schválen a publikován ve

Sbírce zákonů v březnu 2012, a to s téměř dvouletou legisvakanční dobou, sloužící

dostatečně k seznámení se s novou právní úpravou. V současné době jsou

připravována, popřípadě již realizována ze strany Ministerstva spravedlnosti, ale i

dalších subjektů, jako jsou profesní sdružení právnických povolání, profesní komory

apod., opatření (školení, přednášky, výkladová stanoviska) sloužící k podrobnému

seznámení odborné veřejnosti s novou právní úpravou, dále například Ministerstvo

spravedlnosti aktualizuje specializovaný webový portál k rekodifikaci, který

přehledným a interaktivním způsobem představí široké veřejnosti nejzásadnější

změny, které jsou s rekodifikací soukromého práva spojeny.

2. V předloženém návrhu zákona je navrhováno posunutí účinnosti pouze

občanského zákoníku. Rekodifikace soukromého práva však nebyla provedena pouze

přijetím nového občanského zákoníku, ale spolu s ním byl přijat i zákon o obchodních

korporacích a zákon o mezinárodním právu soukromém, které stejně jako občanský

zákoník nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014 a jsou s ním úzce provázané. Posunutí

účinnosti pouze jednoho ze tří stěžejních zákonů, na nichž je postavena rekodifikace,

je proto nutno považovat za kontraproduktivní, neboť výsledkem by bylo právě

rozkolísání stávajícího právního řádu. Kupříkladu odložením nabytí účinnosti nového

občanského zákoníku ke dni 1. ledna 2015, aniž by bylo ke stejnému dni odloženo

nabytí také zákona o obchodních korporacích, by vznikla dvojí platná a účinná právní

úprava obchodních společnostní a družstev. V případě odložení nabytí účinnosti pouze

občanského zákoníku budou obchodní společnosti a družstva v období od 1. ledna

2014 do 1. ledna 2015 upraveny současně zákonem o obchodních korporacích i

stávajícím obchodním zákoníkem.

V současné době je však třeba návrh na posunutí účinnosti nového občanského

zákoníku posuzovat rovněž z hlediska provázanosti s úpravami dalších právních

předpisů, které se změnami v občanském zákoníku souvisejí, a s jejich navrženou

účinností. Týká se to nejen připravovaného doprovodného (změnového) zákona, ale

především předpisů, které jsou novelizovány samostatně, například předpisů v oblasti

daňové a důchodové reformy, projektu jednoho inkasního místa, účetnictví, evidence

cenných papírů, zákona o státním občanství, katastrálního zákona a dalších, z nichž

některé již byly vládou předloženy Poslanecké sněmovně k projednání.

3. Novým občanským zákoníkem je mimo jiné uskutečňována transpozice

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech

spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského

parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice

Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES. Lhůta pro transpozici zmíněné směrnice

uplyne dne 13. prosince 2013. Odložení účinnosti nového občanského zákoníku na

1. leden 2015 by mělo za důsledek nedodržení závazného termínu pro transpozici

směrnice, což by mělo nepochybně za následek hrozbu řízení o porušení čl. 258

Smlouvy o fungování Evropské unie, jež by mohlo vyústit až v předložení žaloby

k Soudnímu dvoru Evropské unie a následným sankčním krokům ze strany Evropské

unie vůči České republice. Kromě toho je včasná transpozice uvedené směrnice plně

v zájmu českých spotřebitelů, neboť jim přinese lepší právní prostředí pro uplatnění

jejich práv.

4. V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku, zákona o obchodních

korporacích a zákona o mezinárodním právu soukromém se řada soukromých subjektů

již nyní sama aktivně připravuje na spuštění rekodifikace soukromého práva ke dni

1. ledna 2014, a to zejména přizpůsobením svých informačních systémů, často

například i stovek typů smluv a obchodních podmínek, do čehož investují nemalé

prostředky. Jedná se zejména o banky, pojišťovny apod. To platí nejen pro české

subjekty, ale také i zahraniční investory, kteří sledují vývoj v naší zemi a připravují se

na spuštění rekodifikace. Odklad účinnosti nového občanského zákoníku by proto

přinesl riziko arbitrážních řízení iniciovaných ze strany těchto investorů z důvodu

zmaření investic.

5. Ze všech výše uvedených důvodů by další oddalování nabytí účinnosti

nového občanského zákoníku přineslo, v rozporu s deklarovaným cílem, rozkolísání

stávajícího právního řádu a přispělo by k právní nejistotě.