Z předchozí doby (2018): Prezentace věcného záměru CSŘ a působení doc. Lavického na NS

Věc: Návrh na zařazení níže uvedeného materiálu do bodu „různé“ na nejbližší (resp. na dubnové) zasedání OOK NS

1.     Dne 9. 1. 2018 server Česká justice publikoval článek s názvem „Petr Lavický: Názor, že dovolání coby řádný opravný prostředek oslabí princip právní jistoty, je absurdní“ (zdroj zde: https://www.ceska-justice.cz/2018/01/petr-lavicky-nazor-ze-dovolani-coby-radny-opravny-prostredek-oslabi-princip-pravni-jistoty-je-absurdni/). Připomínám, že doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. (dále též „Petr Lavický“) považoval za absurdní názor Nejvyššího soudu (dále též „NS“), který byl přijat drtivou většinou soudců zdejšího občanskoprávního a obchodního kolegia k věcnému záměru nového civilního řádu soudního (dále též „CŘS“). Jmenovaný se konkrétně vyjádřil takto: „Kritika, kterou na adresu této koncepce vyslovil Nejvyšší soud, je zjevně poznamenána tím, že ve snaze o co nejrychlejší zaujetí apriorně odmítavého stanoviska nezbylo mnoho času na pročtení si věcného záměru. V prvé řadě je zcela absurdní názor, že dovolání coby řádný opravný prostředek oslabuje princip právní jistoty...“, a pak pokračoval ve své argumentaci ve prospěch přijatého věcného záměru CŘS .

2.     Shrnu několik informací:

3.   Dne 29. 4. 2016 Ministerstvo spravedlnosti (dále též „Msp“) na svých internetových stránkách (zde: https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=348658) zveřejnilo informaci, že byl učiněn „Další krok k efektivnějšímu soudnictví: Ministerstvo spravedlnosti ustavilo pracovní skupinu k rekodifikaci procesního práva“ Na půdě ministerstva spravedlnosti se dnes sešla nově ustavená pracovní skupina, jejímž cílem je vytvoření věcného záměru civilního řádu soudního. Jejími členy jsou uznávaní odborníci na procesní právo, konkrétně JUDr. Petr Lavický, prof. JUDr. Alena Winterová, JUDr. Bohumil Dvořák, JUDr. Jiří Spáčil, JUDr. Zdeněk Pulkrábek a JUDr. Eva Dobrovolná.“ (též: https://eudeska.justice.cz/Lists/EUD/Attachments/731/MSP-156_2017-OSV-OSV%20-%20p%C5%99%C3%ADloha.pdf). 

4.    Jak jistě všichni víte, krátce poté náš kolega Jiří Spáčil rezignoval na post člena této pracovní komise, takže v komisi z Nejvyššího soudu zůstal již kolega Bohumil Dvořák.

5.   O aktivitách zmíněného legislativního charakteru (především ve vztahu ke zcela zásadní změně v dovolacím řízení atd.) členové civilního kolegia NS informováni vůbec nebyli, ač je tak informovat (a vysvětlení se podává z dalšího textu) mohl a měl především Petr Lavický, předseda pracovní skupiny pro CŘS, který současně pracoval jako právní analytik také pro NS!

6.     Podle čl. 2 odst. 1 Legislativních pravidel vlády ČR (https://kuc.cz/jrl0w6) přípravě každého právního předpisu musí předcházet podrobná analýza právního a skutkového stavu. Její součástí je i zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu.

7.     Nebylo prezentováno, že by publikovanému záměru CŘS předcházelo zpracování právní analýzy. V tak zásadních věcech, jako je přijetí nového civilního procesního kodexu, by mělo platit, že nejdříve se budou konat příslušné odborné semináře, bude se odborně na sledované téma diskutovat (jedna či dvě pořádané konference nestačí), než se přistoupí ke zpracování věcného záměru zákona, respektive než se ještě dříve přistoupí ke zpracování právní analýzy. V případě věcného záměru CŘS takto postupováno nebylo.

8.     Předmětná pracovní skupina k CŘS se poprvé sešla na Msp dne 29. 4. 2016. Tehdy ministr spravedlnosti uvedl, že: „Rekodifikaci procesního práva považuji za jeden z klíčových úkolů nutných pro zefektivnění našeho soudnictví. Hlavní zdroj inspirace jsme nalezli v rakouském kodexu, který reprezentuje osvědčenou a naší zemí blízkou právní tradici.“

9.     Jak jsem později zaregistroval na https://justice.cz, Msp dne 8. 12. 2016 zveřejnilo následující informaci:

„Pracovní skupina pro přípravu nového civilního řádu soudního byla ustavena v dubnu letošního roku, o čemž bylo také informováno na webových stránkách pod odkazem: https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=348658. Členy této skupiny jsou JUDr. Petr Lavický, PhD., prof. JUDr. Alena Winterová, CSc., JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., JUDr. Zdeněk Pulkrábek, Ph.D. a JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., L.M.

Jde o skupinu odborníků, která Ministerstvu spravedlnosti ČR napomáhá při vytvoření obecného kodexu pro civilní řízení soudní, který by měl spočívat v recepci rakouského kodexu s týmž obsahem. V současnosti probíhá intenzivní spolupráce mezi touto skupinou a legislativním odborem zdejšího úřadu.“ (zdroj zde: https://kuc.cz/ustl0l).

10.     Dne 20. 2. 2017 byla zapsána do spolkového rejstříku Česká společnost pro civilní právo procesní, z. s., se sídlem v Brně (https://www.facebook.com/Česká-společnost-pro-civilní-právo-procesní-1387754734651539/?fref=mentions), která měsíc poté s Msp již spoluorganizovala konferenci k rekodifikaci občanského procesního práva (tp://kuc.cz/cwnilf). Předsedou této společnosti je právě Petr Lavický. Ze stanov společnosti vyplývá, že jejím účelem je „aktivně přispívat k rozvoji oboru civilního práva procesního jako samostatné vědní disciplíny mající své nezastupitelné místo mezi ostatními právními odvětvími.“ Podle stanov společnost může rovněž vykonávat vedlejší hospodářskou činnost.

11.     Dne 19. 9. 2017 se v Plzni na tamní právnické fakultě konala mezinárodní konference, která si kladla „za cíl zmapovat stav českého civilního procesu a hledat odpověď na otázku, zda a jakým způsobem je třeba jej reformovat" (https://kuc.cz/z2s4qv nebo: https://www.fpr.zcu.cz/research/civilni-proces-2017/).

12.     Dne 15. 11. 2017 ministr spravedlnosti Robert Pelikán společně s  předsedou pracovní komise k novému CŘS Petrem Lavickým představili veřejnosti zpracování věcného záměru CŘS (in https://www.ceska-justice.cz/2017/11/pravomocny-rozsudek-az-po-rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-pelikan-predstavil-teze-civilniho-kodexu/, https://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=5795&d=356643).

13.    Stručně rekapituluji: dne 19. 9. 2017 probíhá za přítomnosti předsedy pracovní komise k rekodifikaci procesního práva Petra Lavického a dalšího člena této komise – soudce plzeňského krajského soudu Zdeňka Pulkrábka - mezinárodní konference, která má „za cíl zmapovat stav českého civilního procesu a hledat odpověď na otázku, zda a jakým způsobem je třeba jej reformovat“, aby za necelé dva měsíce poté bylo již „hotovo“, a byl (nejen odborné) veřejnosti představen zpracovaný věcný záměr CŘS.

14.    Musely to být vskutku pracovně velmi intenzivní necelé dva měsíce pro sběr dat a učiněnou analýzu relevantních informací, pokud se v tak krátkém časovém úseku měla najít odpověď na kardinální otázku, zda český civilní proces má skutečně směřovat do rakousko-německých procesních vod. Jistěže, ve skutečnosti tomu bylo jinak; pojal se záměr, že se český civilní proces bude ubírat směrem rakousko-německé úpravy (viz zcela jasně vyznívající slova ministra Pelikána – ad 8), a za tím účelem se začal zpracovávat předmětný věcný návrh nové procesní úpravy. Byly vybrány do pracovní skupiny k rekodifikaci procesního práva vesměs osoby dříve studující v  Německu či v Rakousku a začalo se na onom záměru usilovně pracovat. Tito specialisté stěží opustí svou linii přesvědčení, že jimi zpracovaný model je nejoptimálnější řešení pro tuzemské poměry.

15.     Celý tento mechanismus je stižen jedním základním nedostatkem. Chybí mu předchozí kvalitní odborná právní analýza a výsledky z předchozích odborných debat na téma, kam má pro futuro český civilní proces směřovat. Má tedy smysl se za této situace k předloženému materiálu vyjadřovat, když byly pominuty předchozí fáze? Inu, zřejmě účel světí prostředky. Předpokládá se, že již tato koncepce zpochybněna nebude a že nanejvýš dojde k tzv. „drolení“ odborných názorů (ten navrhne takovou menší změnu, ten zase jinou, avšak vždy již v rámci onoho materiálu, mnozí se na řešení vůbec neshodnou, takže pracovní skupina bude sumarizovat tak či onak atd.). Je nasnadě, že jediným výrazným hlasem, který může zaznít, je odborný hlas z NS. Odmítněme tuto předloženou koncepci jako ukvapenou!

16.     Ze stručného vyjádření Nejvyššího soudu k věcnému záměru nového CŘS ze dne 14. 12. 2017 vyplývá, že Nejvyššímu soudu nebyl předmětný návrh před jeho publikací (dne 15. 11. 2017) předložen k připomínkování, a NS tak neměl žádné informace, které by naznačovaly takové uchopení procesní problematiky, jak se podává z vypracovaného materiálu pod vedením Petra Lavického.

17.     Vracím se zpět k datu 15. 11. 2017. To byl ten den, kdy ministr spravedlnosti Robert Pelikán společně s předsedou pracovní komise k rekodifikaci procesního práva Petrem Lavickým představili veřejnosti zmíněný věcný záměr nového CŘS. Připomínám dále, že to byl také ten den, kdy tiskový mluvčí NS Petr Tomíček informoval média o tom, že z uvedeného důvodu (zveřejnění předmětného záměru CŘS a zájem médií o vyjádření NS k této materii) „Proto předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. svolal hned na dnešní odpoledne poradu vedení....“, když „Stejně jako veřejnost, i Nejvyšší soud má k dispozici kompletní téměř tří set stránkový text až dnes a je potřeba jej prodiskutovat s jednotlivými soudci“ (zdroj zde: https://www.ceska-justice.cz/2017/11/pravomocny-rozsudek-az-po-rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-pelikan-predstavil-teze-civilniho-kodexu/).

18.     V sobotu dne 10. 3. 2018 mi přichází e-mail od neznámého občana z Plzně pana R. F., v němž se uvádí, že je mi přeposílána odpověď z NS (poskytnuté informace žádajícímu občanovi) s tím, že je prý ke škodě věci, pokud Petr Lavický, který je poradcem na NS, vloni vypracoval právní analýzu ohledně stavu civilního procesu a jeho budoucího vývoje, a tento materiál „zjevně poněkud zapadl.“

19.     Odpověď z NS (z tiskového odboru) občanu R. K. z Plzně (poznámka: v textu zvýraznil PV) je následující:

V Brně 28. 2. 2018

                                                                                                          sp. zn. Zin 18/2018

F. R.

N...

306 32 Plzeň

Věc:   Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“)

Vážený pane R.,

Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 Informačního zákona obdržel dne 7. 2. 2018 Vaši žádost o poskytnutí informace sp. zn. Zin 18/2018, ve které požadujete sdělení „jakou práci pro Nejvyšší soud odvádí Doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D., tedy konkrétně jaký zde má doc. Lavický úvazek, jaké úkoly v posledním roce pro NS vykonal, do jaké platové třídy je zařazen a jakou má pracovní dobu.“  Následně jste byl výzvou dne 12. 2. 2018 vyzván k doplnění povinných náležitostí žádosti, tedy sdělení adresy místa trvalého pobytu nebo adresy bydliště a adresy pro doručování. V doplnění žádosti ze dne 18. 2. 2018 jste doplnil požadované údaje a zároveň jste vzal Vaši žádost částečně zpět v rozsahu požadavku na sdělení platové třídy doc. JUDr. Petra Lavického, Ph.D.

Povinný subjekt Vám v odpovědi poskytuje tyto informace:

V příloze Vám povinný subjekt zasílá elektronickou kopii pracovní náplně doc. JUDr. Petra Lavického, Ph.D., kterou podepsal v den nástupu do zaměstnání u Nejvyššího soudu a která po celou dobu trvání pracovního poměru nedoznala žádných změn.

Povinný subjekt dále uvádí, že úvazek doc. Lavického byl dohodnut na 20 hodin týdně (poloviční úvazek). Pracovní doba zaměstnanců je u Nejvyššího soudu aktuálně upravena Čl. 16 Pracovního řádu, vydaného s účinností od 15. 6. 2017. Ten v odst. 1 uvádí: „Stanovená týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají. Pracovní doba je rovnoměrně rozložena do pětidenního pracovního týdne takto: pondělí-pátek 7:30 – 16:00. Začátek a konec pracovní doby uklízeček se stanoví: 6:00 – 14:30. V rámci tohoto rozvržení je poskytnuta vždy pracovní přestávka na jídlo a oddech v délce 30 minut, nejpozději však po 6 hodinách nepřetržité práce.“ Pracovní doba doc. JUDr. Petra Lavického, Ph.D. odpovídá příslušnému ustanovení Pracovního řádu.

Nejvyšší soud se dlouhodobě potýká s nedostatečnou kapacitou svého sídla, což například nutí správu soudu najímat detašovaná pracoviště v bytech nedaleko hlavní budovy soudu. Mj. také proto mohou vybraní zaměstnanci, nejčastěji asistenti soudců anebo poradci, se souhlasem svého nadřízeného, vykonávat práci rovněž z domu (obecně z místa mimo sídla Nejvyššího soudu). Za tímto účelem mají k dispozici tzv. vzdálené plnohodnotné přístupy do soudních databází a také komerčních databází judikatury, jakými jsou např. ASPI anebo Beck online. To je také případ doc. Lavického.

Doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. se v posledním roce podílel na analyzování rozhodovací činnosti okresních, krajských a vrchních soudů ČR ve  vztahu  k  občanskému zákoníku č. 89/2012 Sb. Z této analytické činnosti byly v roce 2017 vyhotoveny celkem 4 sborníky, které slouží pro interní potřebu resortu justice. Dále doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. rovněž vypracoval projekt zabývající se současným a možným budoucím stavem občanského soudního řízení, na nějž by mohla být v budoucnu navázána konference k danému tématu, pořádána Nejvyšším soudem.

Poučení:

Pokud se způsobem vyřízení žádosti nesouhlasíte, můžete podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Pro přesné určení počátku výše uvedené lhůty Vás povinný subjekt zároveň žádá, abyste přijetí této elektronické odpovědi obratem zpětně potvrdil odesílateli.

S pozdravem

Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu,

pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona

Příloha (elektronická): Pracovnínáplňdoc.Lavický.docx

20.     V připojené pracovní náplni se mj. uvádí, že Petr Lavický jako zaměstnanec NS bude mj. „Provádět právní analytickou odbornou činnost zejména v oblasti judikatury a její evidence, a to ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení směřujícím k zajištění jednoty a zákonnosti rozhodování.“

21.      Ovšem – alespoň podle údajů na intranetu NS – dne 28. 2. 2018 došlo ještě k jedné události týkající se Petra Lavického. V den, kdy tiskový mluvčí NS poskytl žadateli předmětné informace shora, na intranetu NS, respektive s účinky k tomu dni byla na intranetu NS publikována následující informace:

„hlášení číslo: 14 / 2018
ke dni: 28.02.2018
výstup: Lavický Petr, doc. JUDr., Ph.D., ukončení pracovního poměru.“

22.     Dne 28. 2. 2018 tedy Petr Lavický jako právní analytik (či jako poradce) ještě u NS pracoval, z čehož při poskytnutí informace odesílané z NS dne 1. 3. 2018 tiskový mluvčí NS Petr Tomíček vycházel, avšak téhož dne podle „hlášení číslo: 14/2018“ na intranetu NS prochází informace, že jmenovaný ke dni 28. 2. 2018 ukončil pracovní poměr u NS. 

23.     Dnes ráno jsem e-mailem požádal tiskového mluvčího NS Petra Tomíčka o sdělení informací (jeho vyjádření) k výše uvedenému pracovnímu angažmá Petra Lavického, ovšem žádná odpověď mi dosud (do 23.10 hod. dne 12. 3. 2018) nepřišla. 

24.     S ohledem na výše uvedené informace týkající se pracovních aktivit Petra Lavického na půdě NS, by asi bylo vhodné se (v rámci NS) nějak informačně sladit. Pokud předseda pracovní komise nového CŘS Petr Lavický současně pracuje, nebo (pokud je validní informace ad 21), že jmenovaný pracoval na NS do 28. 2. 2018, tak pak moc nechápu, proč Petr Lavický neposkytl NS (prostřednictvím toho, jemuž byl při plnění svých pracovních povinností podřízen), respektive (na základě souhlasu svého nadřízeného) civilnímu kolegiu NS předmětné informace o záměru mj. týkající se budoucí úpravy dovolání předem k dispozici, stejně jako o významu (dopadu) jím učiněných právních analýz (ve vztahu k nynější civilní procesní úpravě), a proč za tím účelem neproběhla na úrovni civilního kolegia nějaká interní porada, případně zasedání, anebo nebyla podána alespoň základní informace (v rámci zasedání civilního kolegia). A pokud jde o předmětné analýzy rozhodnutí nižších soudů, na nichž se měl podílet Petr Lavický, činím dotaz, zda se má jednat o tentýž materiál, který se komerčně nabízí např. zde: https://obchod.wolterskluwer.cz/cz/sbornik-c-1-rozhodnuti-okresnich-krajskych-a-vrchnich-soudu-uverejnena-v-databazi-aspi-z-pohledu-judikatura.p3824.html. 

25.     Dále mi není zřejmý způsob vystupování Petra Lavického vůči NS, jeho tón vůči NS, pakliže podle sdělení našeho tiskového mluvčího jmenovaný právník pro NS pracuje, nebo podle informací na intranetu NS do nedávné doby (28. 2. 2018) na NS pracoval. Není přece možné, aby někdo, kdo pracuje u NS na půl úvazku jako právní analytik (poradce), byl v tak schizofrenní situaci, kdy na straně jedné právně analyzuje relevantní materiál pro NS, čerpá z interních záležitostí civilního úseku, a současně se shora popsaným způsobem tak neloajálně proti NS (svému chlebodárci) tímto způsobem vymezuje! A pokud se tak děje, pak jaký je tedy (či byl) skutečný přínos jmenovaného pro NS?

26.     Navrhuji proto, aby uvedená záležitost byla reflektována na některém ze zasedání civilního kolegia a aby byly vyjasněny informační šumy a nesoulady tak, aby nedocházelo k případným nedopatřením. Pochopitelně by ale hlavně bylo žádoucí, aby členové kolegia měli k dispozici analytické výstupy, které zpracoval Petr Lavický jako právní analytik NS. Anebo tomu je třeba rozumět jen tak, že Petr Lavický si v pracovní době pro NS cosi na NS analyzoval, sbíral si data, využíval interních informací, avšak jeho výstupy členům civilního kolegia předloženy nebyly, aby současně i s vědomím těchto informací vystupoval vůči NS v pozici předsedy pracovní komise pro vypracování záměru nového CŘS? No ale taková fakticky zaujímaná pracovní pozice je přece absolutně nepřijatelná!

27.     Dovolím si znovu připomenout, že nově ustanovená komise při civilním kolegiu NS, jež má za úkol vypracovat podrobnější koncept vyjádření k předloženému věcnému záměru nového CŘ, který by poté měl být předložen civilnímu kolegiu k další diskusi, by neměla také opomenout reagovat na první nejzásadnější otázku. A to, zda je vůbec ze strany civilního kolegia souhlas s takto nastavenou optikou, respektive s takovýmto uchopením nového civilního řádu procesního.

28.     Poněvadž na můj návrh učiněný na loňském zasedání civilního kolegia nebylo – vyjma kolegy Mojmíra Putny -  reagováno (když jsem tehdy usiloval o to, aby se nejprve civilní kolegium hlasováním vyjádřilo k předložené procesní koncepci, tj. zda vůbec s tímto řešením a s uchopením problematiky na bázi rakousko-německého modelu souhlasí), tak zřejmě se bude muset o tom hlasovat později, a může se také stát, že komise civilního kolegia NS bude pracně zpracovávat nějaké vyjádření k předmětnému věcnému záměru CŘS, přičemž nakonec civilní kolegium hlasováním publikovaný návrh věcného záměru CŘS en bloc odmítne. Tedy odmítne vůbec akceptovat koncepci rakousko-německého procesního modelu.

29.     Podle mého názoru by se tento návrh věcného záměru CŘS měl odmítnout, neboť jemu nepředcházela odpovídající právní analýza, a vůbec nebylo vydiskutováno, kudy má vlastně nový CSŘ směřovat. A ruku na srdce – je v této oblasti situace tak extrémně kritická, aby se tak velmi spěchalo a za jedině správnou se považovala procesní úprava rakousko-německá?

30.     Závěrem rekapituluji a současně navrhuji zařadit následující body do programu „různé“ na nejbližším zasedání civilního kolegia:

* projednat záležitost pracovního fungování Petra Lavického na NS ve vztahu k jím vypracovaným analýzám a dalším materiálům, které by měly být předloženy členům civilního kolegia, a dále

* diskutovat a poté zjistit hlasováním na civilním kolegiu, zda je vůbec většinový souhlas s koncepcí podle předloženého záměru CŘS, či nikoli.

V Brně dne 12. 3. 2018                                     

                                                                                        Pavel Vrcha