20. 2. 2025: KS v Brně zamítl zásahovou žalobu vyškovského okresního soudce Vrchy podanou proti předsedkyni téhož soudu

Dnes Krajský soud v Brně rozhodl o mé zásahové žalobě (viz text níže) proti předsedkyni OS ve Vyškově. Zásahová žaloba byla KS v Brně zamítnuta. Nepravomocný rozsudek KS v Brně je zde: Vyvěšení [62A 79/2024-91] - infoDeska Krajský soud v Brně

Podle vysloveného názoru KS v Brně ke změně rozvrhu práce spočívající v "odejmutí" asistentky a vyšší soudní úřednice soudci v přísl. soudním oddělení  může předseda soudu přistoupit i v situaci, kdy soudci pouze sdělí, že tak činí pro "vztahové věci", aniž by soudci sdělil konkrétní důvod takového svého postupu.

Podle názoru KS v Brně soudcovská rada se ke změně rozvrhu práce v zásadě může vyjádřit ještě před vlastním vyhotovením navrhované změny rozvrhu práce. Tím se ale odsouvá do pozadí důležitý význam vyjádření soudcovské rady k rozvrhu práce konkrétně soudcovské radě předloženého a naopak se privileguje fakticita předchozího „projednávání“ uvažované změny rozvrhu práce.

V odůvodnění rozsudku KS v Brně je mnoho závěrů, s nimiž se nelze ztotožnit, a proto ve věci bude podána kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu. 

Jestliže by totiž měly být relevantní právní názory obsažené v rozsudku KS v Brně, pak by to vlastně znamenalo, že soudce via facti nemá žádnou možnost čelit  podobným aktům soudního funkcionáře, aniž by věděl, z jakého konkrétního důvodu předseda soudu ve vztahu k jeho osobě vlastně přistoupil ke změně rozvrhu práce. Rozuměno konkrétního důvodu.

Je znepokojivé, pokud KS v Brně v rozsudku neřeší rovněž namítanou a velmi podstatnou otázku, že asistentka soudci de iure předsedkyní soudu odvolána nebyla, a to ve vazbě na okolnost vydané změny rozvrhu práce, která tyto justiční osoby soudci fakticky z jeho soudního oddělení odnímá.

Je nezbytné, aby všechny tyto významné otázky vyjasnil Nejvyšší správní soud, neboť v obdobné situaci se může v budoucnu ocitnout i jiný soudce.

Podle prezentovaného závěru soudní funkcionář není povinen dotčeného soudce konkrétně informovat o důvodu, proč k organizačnímu opatření (změně rozvrhu práce) přistoupil. Tedy může i v budoucnu nastat paradoxní situace, kdy pouze sám (tedy jako jediný) dotčený soudce neví, z jakého konkrétního důvodu bylo vlastně přistoupeno k takovému organizačnímu zásahu prostřednictvím rozvrhu práce. Ví to předseda soudu, ví to soudcovská rada, ale konkrétní důvod soudci sdělen nebyl. S takovým právním názorem se nelze ztotožnit, neboť neodpovídá poměrům demokratického právního státu a řádného fungování justice a výkonu justičních funkcionářů podle zákona o soudech a soudcích.

XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX

Proti změně rozvrhu práce zde: rozvrh_prace_2024_5z.pdf (89279), týkající se soudního oddělení 6 C Okresního soudu ve Vyškově, vyškovský soudce Pavel Vrcha podal proti předsedkyni uvedeného soudu paní Mgr. Zdeňce Kalové dnešního dne (elektronicky) ke Krajskému soudu v Brně tzv. zásahovou žalobu.

Hlavním důvodem podání zásahové žaloby dle žalobce je, že v daném případě nebyly splněny formální ani materiální podmínky pro vydání změny č. 5 rozvrhu práce (RP) Okresního soudu ve Vyškově. V návaznosti na tuto okolnost žalobce byl nucen učinit i další příslušná podání, neboť má za to, že RP je jako takový zpochybněn a ten, kdo jej fakticky vydal, věděl nebo vědět mohl a měl, že k jeho přijetí (vydání) nejsou splněny zákonem stanovené náležitosti. 

Na tomto místě bude zásahová žaloba (její podstatné části) i s příslušným komentářem publikována, neboť v podobné situaci se mohou ocitnout i jiní nalézací soudci, takže je žádoucí je tímto způsobem informovat, tedy zejména včetně soudního výsledku daného zaktivizovaného soudního řízení. 

Publikováním této zásahové žaloby je současně ze strany nalézacího soudce v jistém smyslu také realizována obrana proti případným faktickým šikanózním zásahům, neboť nelze vyloučit, že se (v té které formě) dostaví. 

Publikováním této zásahové žaloby bude mít veřejnost možnost zjistit, čemu všemu může nalézací soudce také čelit ve své praxi, když nejde jen o vyřizování jemu do příslušného soudního oddělení tzv. "napadlých" věcí (soudních případů k projednání a rozhodnutí).