Cesta k personálnímu navýšení Nejvyššího soudu

K návrhu na změnu dovolacího řízení jsem se stručně a nesouhlasně vyjádřil zde: https://vrcha.webnode.cz/news/navrh-na-zmenu-dovolaciho-rizeni-anebo-problemy-v-dovolacim-rizeni-teprve-nastanou/

Stále jsem přesvědčen o tom, že v dnešní době má stát („kde se dá“) šetřit a nemají se vymýšlet nové agendy, které v podstatě předznamenávají nezbytné personální navýšení (viz jeden z mých článků např. zde: https://41e2554b60.clvaw-cdnwnd.com/7601218e26afb18ef53686d3cbf52065/200000447-954a3954a7/Justice%20by%20m%C4%9Bla%20p%C5%99isp%C4%9Bt%20k%20%C3%BAspor%C3%A1m.pdf)

Pokud mají být vyslyšeny hlasy plédující pro rozšíření dovolací agendy v oblasti např. kasačních usnesení a další agendy, jak na tuto nezbytnost poukazuje místopředseda NS Petr Šuk v článku např. zde: https://www.nsoud.cz/Judikatura/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Napsalionas~Spravedlnost__jen__pro_nektere_aneb_Jak_promenit_nasi_justici~?open&lng=CZ, pak vězte, že se tím sledovaný problém zcela jistě neodstraní, ale naopak dojde (jistěže postupně, časem) k opaku.

V první fázi bude extrémně zatížen Ústavní soud, a to do doby než (dle mého názoru) zcela jistě zruší (alespoň část) cit. novely pro její zjevné defekty (viz navrhovaná úprava odmítacího usnesení, které může být jen odůvodněno pouze odkazem na ustanovení zákona, podle nichž bylo rozhodnuto, což je naprosto v demokratickém právním státě neakceptovatelné řešení; souladné by bylo, pokud by zákon ukládal NS povinnost stručně uvést pro jaký důvod se odvolání odmítá – např. že problém již byl a jak vyřešen jeho judikaturou atp.).

Tak tedy vítejte v čase nových změn, dalšího navyšování (v tomto případě dovolací) agendy, nákladů, personálního navyšování, namísto toho, aby NS šel spíše cestou personálního zeštíhlování a zúžení dovolací agendy (in https://vrcha.webnode.cz/news/k-usporam-v-justici/)  tak, aby jeho meritorní právní názory skutečně významné pro soudní praxi bylo možné přes ty dosavadní nakupené hory tisíců a tisíců odmítacích usnesení vidět. Jaká by tomu měla odpovídat právní úprava je jistě otázkou složitou, ale složité věci přece nelze řešit tímto (podle mého přesvědčení např. ve zmíněné otázce „odůvodnění“ odmítacích usnesení) zjednodušeným řešením, které může být na půdě Ústavního soudu shledáno za ústavně rozporné. A to už nerozebírám to hlavní – pocit účastníka, že mu bylo doručeno odmítací usnesení, které vlastně kromě odkazu na jeden paragraf nic jiného neobsahuje, takže se mu vlastně nedostane relevantní odpovědi na jeho v dovolání nastíněnou otázku (např. že se domáhá vyřešení problému, který již v judikatuře dovolacího soudu vyřešen byl a jak).

A propos k rodinnému právu – který soudce z NS disponuje aktuálními zkušenostmi z rozhodování v agendě dle části druhé o. z., která by nově měla být díky uvedené novele zákona řešena NS? 

Jsem přesvědčen o tom, že těch několik sporných otázek, které jsou dosud mezi krajskými soudy nevyjasněné v  oblasti rodinného práva, by NS mohl (ty nejpalčivější) pořešit případně vydaným stanoviskem. Anebo tomu všemu je třeba rozumět tak, že ze strany NS doposud nebyly zaznamenány zásadní rozdíly v rozhodovací praxi odvolacích soudů v agendě rodinného práva? Asi nebyly, protože kolik za posledních let NS zaujal stanovisek v oblasti rodinného práva (viz stanovisko zde: https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/7262/)? Takže mi opravdu přijde celkem zbytečné třeba v tomto směru Nejvyššímu soudu dovolací agendu rozšiřovat. Tedy pokud stát nemá potřebu ještě více vynakládat prostředků na fungování NS, neboť zákonitě nabobtnávání dovolací agendy ruku v ruce postupně povede k personálnímu navyšování  (soudců, asistentů, administrativního aparátu atd.). To vše v době, kdy je třeba z pohledu státu tvrdě a uvážlivě šetřit na výdajích.