Josef Baxa (mj.) o justičních pletichách a jeho pohledu na Nejvyšší soud
Myslím si, že na tento nadhozený míč by měl Nejvyšší soud (někdo z jeho vedení či snad soudců) reagovat.
Otázka redaktorky: „Směřují ty výtky (roz. ohledně procesu směřujícímu k vyslovení souhlasu na jmenování navržených kandidátů na ústavní soudce) právě na Nejvyšší soud?“
Josef Baxa: „Je mi to líto, já nechci, aby byl takto pojímán Nejvyšší soud. Naše vztahy (pozn. roz. NS – NSS) nejsou úplně jednoduché od samého počátku, před těmi 20 lety, kdy vznikl na té justiční mapě…najednou se objevil druhý nejvyšší soud…Myslím si, že ten Nejvyšší soud, ten starší...a větší najednou trošku znejistěl, že už on nebude mít ve všem rozhodující a poslední slovo,…To jeho znervóznění ještě bylo jaksi v návaznosti na o, že…už 10 let předtím v roce 1993 vznikl Ústavní soud, no a díky tomu ..NSS za poměrně krátkou dobu získal svoji reputaci, respekt, důvěru. Tak tam, cítil jsem jakousi žárlivost, byť mi je to velmi nepříjemné, nechtěl jsem, aby jako náš soud (pozn.: NSS) bral jako klacek na Nejvyšší soud, ale při vší úctě ke kolegům nebo k těm funkcionářům (roz. z NS) asi by se měli sami zamyslet, že kde je příčina toho pohledu na tento soud…Cesta z toho je ustat, začít fungovat a nebrat to tak, že teď je to naše věc kdo bude ústavním soudcem nebo nebude…“
P.S.: Bylo zapotřebí takové kritiky? Asi bylo. A asi se chtělo to takto naostro vyslovit. I tato slova vypovídají o stavu duše, o přemýšlení, jakož i o možném dalším směřování či možná o vyřizování starých restů, účtů…