Aktualizováno 15. 12. 2019: Metodika (podle některých Nejvyššího soudu) k § 2958 o. z. se má revidovat. Text Metodiky během krátké doby zaznamenal změny. Aktuálně jsou tak bez vysvětlení na webu Nejvyššího soudu publikovány dvě rozdílné verze Metodiky

     V následujícím textu reaguji na situaci, kdy jsem zjistil, že na jednání vlády dne 25. 11. 2019 putuje materiál, který se týká Metodiky (nesprávně označované jako) "Nejvyššího soudu", k němuž jsem jako člen civilního kolegie NS neměl možnost se vyjádřit. Teprve po oslovení vnějších míst jsem zjistil, že na toto téma měla nějaká komunikace probíhat. V jednom z přípisů, který mám v dispozici, se mj. praví, že: byla ustanovena "pracovní skupina pro úpravu systému bodového hodnocení náhrady za bolest", a to "po jednání s JUDr. P. V. z NS s předpokládaným rozsahem prací 350 - 400 hodin na osobu se sazbou 750 Kč/hod. a s požadavkem hrazení cestovného a stravného." Z obsahu tohoto přípisu se také podává, že: "Pro tuto skupinu vyjednal NS finanční podporu z MZ ČR s požadavkem definování rozsahu a obsahu prací a s tím, že MZ ČR bude problematiku řešit přímo s ..." Mám rovněž informaci, že někdy v r. 2018 se měl ředitel správy NS dotazovat ve věci "Metodiky o bolestném" jednoho zájmového spolku ohledně zajištění prostředků na úhradu pracovní skupiny. Pokud podobné záležitosti směřovaly k Metodice publikované na webu NS (ať už v jakémkoliv ohledu), očekával bych za standarních poměrů panujících v demokratickém právním státě, že budou odpovídajícím způsobem sděleny v rámci interní komunikace příslušného soudu, k čemuž však nedošlo.

       Byla mi poskytnuta rovněž informace, že členům civilního kolegia NS měl být rozeslán materiál vztahující se k Revizi Metodiky "Nejvyššího soudu", včetně jakéhosi "stanoviska Nejvyššího soudu", v němž má být reagováno na mé níže uvedené vyjádření. Podkladový materiál (nevím, zda se mělo jednat jen o stanovisko či o další /a jaké?/podklady; mnou oslovení soudci mi to sdělit nechtěli, což jsem si z jejich rozpačitého chování vyložil tak, že mají obavy mi takovou informaci sdělit) byl rozesílán všem členům civilního kolegia, s výjimkou jediného, tj. mé osoby. Doposud se ještě nestalo, aby některý z členů kolegia byl vyjmut z interní komunikace, ze zasílání podkladů k dokumentům, jež se týkají nebo mají týkat Nejvyššího soudu v civilně právní oblasti. I to o něčem (včetně popsaného chování) - 30 let po tzv. sametové revoluci - vypovídá. Pokud se někdo kriticky vyjádří a odkáže na určitá fakta, nastává jeho odsudek, zpochybnění a v konečném důsledku pokyn, aby mu materiál nebyl přeposílán. I kdyby se mělo jednat jen o stanovisko negativně se vymezující proti mým níže uvedeným zjištěním, závěrům a názorům, přesto bych jako člen civilního kolegia měl mít právo, aby mi takový materiál byl rovněž zaslán na vědomí. Je to pro mne velmi smutné zjištění. A kolegové by si měli uvědomit, že byla-li jednou taková zásadní výjimka učiněna, může být v jiném případě (za jiných okolností) možná někdy z jiného důvodu uplatněna i vůči některému z nich. Takže mi nezbývá, než požádat Úřad vlády ČR podle "stošestky" o poskytnutí informací, abych zjistil, jaké vlastně mělo být za Nejvyšší soud, kým vlastně a hlavně jakého obsahu zasláno "stanovisko", případně s jakým doprovodným (připojeným) materiálem. Následně mi, dne 6. 12. t r., Úřad vlády sdělil, že k předmětnému materiálu žádné "stanovisko" členům vlády předloženo nebylo.

      Pevně věřím, že níže uvedené okolnosti budou v následujích týdnech, měsících zohledněny a že čas ukáže, že jsem v dobrém úmyslu chtěl na nebezpečí spojená s komercionalizací jistých aktivit upozornit jen z toho důvodu, aby tyto a jim podobné nebyly nijak spojovány s příslušnou institucí, a když už, tak jen s konkrétními osobami, a třeba i s některými soudci, pakliže ti mají potřebu se tímto způsobem, mimo výkon své soudovské funkce, profilovat (je to jejich osobní rozhodnutí, jen musí - jak připomínám s odkazem na judikuturu níže - si uvědomit, že může zde být dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti při rozhodování konkrétních věcí, jež mohou nějakým způsobem souviset s jejich mimosoudní činností). Personální propojení a s tím spojené aktivity jsou ovšem natolik zarážející, že si příslušná řešení vyžadují. Nechce-li někdo vidět a slyšet, nuže pak asi neslyší a nevidí, což ale neznamená, že "to něco" (co je mnou kritizováno) jako problém neexistuje a nemá být řešen.

    P. S.: A pokud by někdo v Metodice, v její technické části (D), hledal formulaci, že: "Termíny a místo konání školení a zkoušek se budou zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách www.skoleniznalcu.cz" - 

viz zde: odkaznaztizeniuznení.pdf (225793), kdy držitelem domény je nepravomocně odsouzený R. Ž. ve známé kauze jedné pražské nemocnice, který za S. m. p. (tehdy) o. s., zástupci Msp předával předmětnou "Metodiku" (metodickou pomůcku), pak ji již nenalezne - viz důkaz zde: odkaznaztizeniuznení2.pdf (197996) Z jakého důvodu a na základě pokynu koho tento odkaz, respektive celý odstavec s odkazem na tyto webové stránky z Metodiky zmizel, mi není známo. Není mi ani známo, kdo vlastně "upravuje" či "pozměňuje" text Metodiky oproti textu Metodiky, která byla publikována (ač zákon s publikací takového soukromoprávního díla) ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. 

     P.S. 2: Dnes (2. 12. 2019) jsem nahlédl na text Metodiky publikovaný na webu NS a opět jsem zaregistroval další zásah do textu tohoto soukromoprávního dokumentu, který je nesprávně označován za Metodiku NS. Oproti změně shora se nyní v technické části Metodiky objevil zcela nový odstavec tohoto znění - Metodika k § 2958 o. z. publikovaná na webu Nejvyššího soudu.doc (26624) Tento odstavec je však zcela jiný, než odstavec v téže části Metodiky, která byla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014, ve znění redakční opravy, provedené  v téže Sbírce pod č. 1/2015 - Metodika k § 2958 o. z. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.doc (26624). Na webu  Nejvyššího soudu jsou tak publikovány dvě verze Metodiky, které v její technické části mají zcela jiný jeden odstavec. Odborná i laická veřejnost je tak tak uvedenou odlišností poměrně zásadním způsobem matena. Kdo vlastně a z jakého titulu dává pokyny k těmto změnám Metodiky publikované na webu NS? Jsou údaje na nyní aktuálně doporučované "kalkulačce" souladné s vůlí zhotovitele Metodiky, která byla Společností medicínského práva o. p. s. dne 31. 3. 2014 předána Ministerstvu spravedlnosti - Koordinace3.pdf (184,3 kB)?

****************************************************************************************************

     Čtvrteční (21. 11. 2019) zprávu ČTK o údajném záměru vlády revidovat Metodiku (podle některých Nejvyššího soudu) k § 2958 o. z., tj. k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, přinesl server Česká justice v článku zde: https://www.ceska-justice.cz/2019/11/ministerstvo-chce-upravit-metodiku-nejvyssiho-soudu-k-nemajetkove-ujme/

    Podle informací zde: https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2019-11-25 vláda vskutku má v pondělí projednávat materiál č. 1024/19 pod názvem "Revize Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví".

     Pokud je mi známo, materiál členové OOK NS k dispozici nemají (na rozdíl od ČTK), takže mi nezbývá, než opět přistoupit k podání příslušné žádosti o poskytnutí informací, abych se vůbec dozvěděl, co se vlastně má, kým a z jakého důvodu revidovat (k tomu srov. https://kuc.cz/a3ygms).

      Obdržel jsem předmětný materiál odůvodňující Revizi Metodiky, k němuž jsem opatřil v rychlosti následující poznámky a výhrady - Revize Metodiky SMP a kol..doc (99328) Záznam z jednání vlády dne 25. 11. 2019 je zde: výsledek jednání vlády 25.11.2019.doc (116736)

      Nechci se opakovat se svými argumenty o tom, že NS žádnou metodiku nevypracoval (oficiálně vypracovat ani nemohl, což potvrdila i bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová*), neboť k tomu neměl a ani nyní  nemá žádné zákonné zmocnění (metodiku nelze zaměňovat např. se stanoviskem). Vypracování Metodiky podle smlouvy (Koordinace1.pdf (150594, Koordinace2.pdf (290965) koordinovala Společnost medicínského práva (dříve o. s., nyní) z. s., vypracovanou Metodiku poté tento spolek předal Ministerstvu spravedlnosti (Koordinace3.pdf (188755), vyfakturoval si odměnu (Koordinace4.pdf (161283), která byla poté Msp tomuto spolku uhrazena (Koordinace5.pdf (145712, Koordinace6.pdf (194245). Platill-li by závěr, že Metodiku vypracoval Nejvyšší soud, nemohla by za těchto podmínek Společnost medicínského práva fakturovat odměnu, neboť by v takovém případě předkládala materiál vypracovaný a schválený občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu, které ovšem, stejně jako sama jeho tehdejší předsedkyně nebo někteří soudci specializovaného senátu, něco podobného podle zákonné úpravy nemohli (a nadále nemohou) vypracovávat. Protokol o předání a převzetí smlouvy (Koordinace3.pdf (184,3 kB) pak zcela jasně obsahuje formulaci týkající se autorství Metodiky - viz arg.: "Zhotovitel: Společnost medicínského práva.").

       Jen pro dokreslení celé (podle někoho možná zcela absurdní) situace prochází např. informace, kterou si lze veřejně zjistit, a jež se týká toho, kdo je vlastníkem domény www.ztizeni.cz, a komu a kdo zasílá citlivé informace; právě i na tyto stránky Metodika odkazuje (srov. též další informace týkající se /nejen/ dotčené osoby - např. https://kuc.cz/yy3iei, https://kuc.cz/13jbpc, https://kuc.cz/7tltif, https://kuc.cz/0w9te9, https://kuc.cz/z6wcz5, https://kuc.cz/ryzm32, https://kuc.cz/mo2r4i, https://kuc.cz/o2w7vl, https://www.wikiwand.com/cs/Roman_%C5%BD%C4%8F%C3%A1rek, https://www.lidovky.cz/domov/posledni-obvineny-kvuli-homolce-expert-na-medicinske-pravo.A150402_163359_ln_domov_ogo). Zajímavé také je, že jeden ze spolutvůrců Metodiky (kromě toho, že stále nesprávně při svých vystoupeních uvádí, že se jedná o "Metodiku Nejvyššího soudu") počal oproti textu Metodiky, tedy materiálu, na kterém pracoval, odkazovat (na místo stránek www.ztizeni.cz) ohledně "kalkulačky k Metodice NS /ZSU/" (https://kuc.cz/yrgdte) na internetové stránky zde: www.datanu.cz  (k tomu srov. též tvrzený spor o značku zde - poslední odstavec článku: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/roman-zdarek-senat-kauza-nemocnice-na-homolce-kongres-medicinskeho-prav_1810190600_ogo).

       V článku shora uvedeném se cituje ze zprávy ČTK, že "Ministerstvo spravedlnosti chce upravit současnou metodiku Nejvyššího soudu (NS), která slouží jako pomůcka ke stanovení výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Zakázku na revizi metodiky chce úřad zadat bez výběrového řízení České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle materiálu, který v pondělí projedná vláda a který má ČTK k dispozici, činí předkládaná hodnota zakázky pět milionů korun bez DPK."

       Proč ale vynakládat státní peníze na sanování něčeho, co v lékařské obci dlouhodobě čelí značným výhradám a je nastaveno objektivně vadně? Nebylo by pro stát lacinější opustit daný projekt a vyjít cestou obdobnou pracovněprávní úpravě?

       A co se bude dít s komerčními aplikacemi, bez nichž znalci z daného oboru nemohou pracovat v této materii?

       Potvrzují se tak mé výtky, které jsem vyjádřil již ke konci roku 2014 a násl. k osudu tohoto materiálu (https://kuc.cz/ra6n11) a za které se mi dostalo pouhé kritiky.

     Podobné snahy, provázené komerčními aktivitami, prostě takto fungovat nemohou. A především soudy by se do podobných aktivit zapojovat neměly. Stejně jako soudci, neboť zákonitě se dostávají do sféry nezbytného jednání třeba s exekutivou. V tomto případě nyní přebírá exekutiva štafetu a vlastně veřejně sděluje: Metodika Nejvyššího soudu má chyby, je proto nezbytné tyto chyby napravovat. Kdyby totiž mělo vše probíhat tak, jak autoři Metodiky v jejím okamžiku zrození tvrdili, pak by bez dalšího měli ke zjednání nápravy přistoupit. Zřejmě to (z různých důvodů) ale nejde, takže přichází exekutiva, aby napravovala tento materiál. Z mého pohledu se ovšem jedná o snahu korigovat materiál, který nevzešel z Nejvyššího soudu, nýbrž z dílny soukromých subjektů pod pláštíkem známé smlouvy o koordinaci. Dost důvodů k tomu, aby se věci chopili legislativci a exekutiva daný problém konečně odpovídajícím (smysluplným) způsobem vyřešila. A to včetně nekomerčního přístupu k výpočtové aplikaci.

            Vláda má k dispozici na pondělní jednání "Informace k připravované zakázce." Z tohoto materiálu se podává, že Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s. má vypracovat dílo s názvem "Revize Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (§ 2958 občanského zákoníku). V části "Formy a způsob uveřejnění" se praví, že: "upravená verze Metodiky k náhradě za bolest bude uveřejněna obdobným způsobem jako původní verze, tj. na webových stránkách Nejvyššího soudu..." (Msp má tedy už nyní jasno, že třetí subjekt reviduje Metodiku a takto opravenou NS bude publikovat na svých webových stránkách). Zajímavá je také pasáž o financování tohoto zamýšleného díla. V materiálu se mj. uvádí, že: "cenu za provedení výzkumu a vývoje uhradí výlučně zadavatel (tedy Msp)", avšak "není předem vyloučeno, že cenu bude částečně hradit i jiný subjekt, např. Nejvyšší soud, soukromí sponzoři, jiný třetí subjekt... apod." Není mi jasné, proč se případně počítá i s finanční účastí Nejvyšího soudu. Ze smlouvy o kordinaci a z faktických kroků "tvůrců" Metodiky je přece zřejmé, že Metodika autorsky není dílem Nejvyššího soudu. Není proto jasné, proč se v materiálu operuje s možností finanční spoluúčasti Nejvyššího soudu.

       Buď  nebyl NS vůbec o této věci informován, anebo (což by byla horší varianta) jeho interní komunikace v tomto případě naprosto selhala.** Jeden ze spolutvůrců Metodiky navíc sdělil, že mu není nic známo o tomto materiálu. Současně však svými slovy v zásadě popsal (vystihl) to, co se uvádí v samém závěru "Informace". Totiž, že: "Bylo zjištěno, že ohledně nároku na bolestné se ve vytvořeném materiálu vyskytly věcné chyby a nedostatky, které je třeba odstranit. Zároveň je vhodné přiblížit tento systém pracovněprávní úpravy náhrady za nemoci z povolání a pracovní úrazy, jak je aktuálně obsažena v nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Pojetí obou metod je blízké formou (bodovací systém se stanovenou hodnotou jednoho bodu), vykazuje však některé těžko odůvodnitelné rozdíly. Je proto žádoucí Metodiku Nejvyššího soudu upravit, přičemž se nelze obejít bez vysoce specializované spolupráce odborných lékařských společností..." Jsou to samé zvláštnosti a nemá to konce.

       Takže Msp, aktivuje jakýsi proces, aby cizí subjekt revidoval Metodiku (podle některých) Nejvyššího soudu (podle jiných zase nikoli) prý s tím, že pak takový materiál bude zase jako Metodika (takto zrevidovaný) opět publikován na webu NS jako "Metodika Nejvyššího soudu". Ale jakpak může být revidován materiál, který de iure materiálem Nejvyššího soudu není? I kdyby tisíckrát někdo tvrdil, že jde o Metodiku Nejvyššího soudu, tak každý nechť nahlédne do právní úpravy o soudech a soudcích, nebo případně hledá někde jinde, ale podle mého názoru nikde nenajde podklad pro odpověď, že NS může sepisovat jakési metodiky.

       A najednou se na úkor daňových poplatníků mají sanovat chyby soukromoprávního materiálu s názvem Metodika, a to částkou 5 mil. Kč, což je prý hodnota veřejné zakázky, za kterou je zmíněný zájmový spolek ochoten napravovat chyby těch, kteří vytvořili onu Metodiku. 

       Vláda by měla jednat uváženě a takový postup odmítnout. Není přece možné revidovat něco, co právně neexistuje a co vytvořilo pár soukromých subjektů - fyzických či právnických osob, z nichž určitá část komerčně participuje na této Metodice. Včetně zřejmě některých soudců ve stylu (spolupodílel jsem se na tvorbě Metodiky, spolupodílel jsem na proškolení znalců - Certifikát5.pdf (189278 - ***, školím Metodiku - https://kuc.cz/70vgve, https://kuc.cz/4bby97, něco jsem k Metodice napsal a ještě psát budu, a jsem připraven o Metodice nezávisle a nestranně rozhodovat).**** Ptám se, jsou takoví soudci opravdu nestranní a nezávislí? Mohou vůbec takové věci nestranně a nezávisle (objektivně) rozhodovat? Je něco podobného vůbec ještě přijatelné v uvážlivě fungujícím právním státě? 

     Metodika k náhradě nemajetkové újmy je soukromoprávní dílo značně chybné, kritizované lékařskou veřejností (https://kuc.cz/9r7bkf, https://kuc.cz/vo07ir, https://kuc.cz/98h78e atd.), provázené množstvím komerčních aktivit, které z povahy věci nelze smysluplně revidovat. Je zapotřebí vypracovat zcela jiný materiál anebo v lepším případě vytvořit podklady pro tomu odpovídající novelizaci civilního kodexu, který by umožňoval přistoupit k dané právní reglementaci s tím, že v případech hodných zvláštního zřetele mohou soudy rozhodnout nad limity stanovené prováděcím předpisem. Jedno by ale mělo být jisté – soudci by se napříště měli vyvarovat pokušení zastupovat roli legislativců. Něco takového jim v demokratickém právním státě nepřísluší. Opakuji se, ale musím - tesat moudrá slova bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové: „Kladu si sama otázku, jak může soudce nalézat právo, jestliže si ho sám vynalezl již tím, že ho napsal.“

* - z e-mailového sdělení předsedkyně NS Ivy Brožové ze dne 26. 11. 2014: "...text tiskové zprávy (poznámka: TK byla původně opravena, nyní zpětně opravu nelze dohledat, ale lze dohledat opravy v nadpisu Metodiky, pod kterým byl text vypracovaný Společností medicínského práva o. s. a dalšími subjekty, kdy původní nadpis zde: Metodika NS - 1.pdf (256660) byl již z webových stránek odstraněn (viz zde: Metodika - 2.pdf (250483)). Do vlastního textu Metodiky, který vznikl jako kolektivní dílo a není přičitatelný exkluzivně Nejvyššímu soudu jako instituci, byť na něm soudci Nejvyššího soudu specializující se na agendu odškodňování participovali (JUDr. Škárová, JUDr. Vojtek a JUDr. Waltr) nejsem oprávněna zasahovat."

      - Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová ke vzniku Metodiky: "Skupina tu vznikla na základě smlouvy, kterou podepsalo Ministerstvo spravedlnosti se Společností medicínského práva. Ta smlouva měla za cíl přípravu metodické pomůcky. Tak se dostal do hry též Nejvyšší soud, protože Ministerstvo spravedlnosti vědělo, že má-li ta pomůcka být pro soudy, musí vytěžovat především soudy. Členové specializovaného senátu, který se zabývá právě odškodněním, se takto dostali tzv. do hry."

** Není ani vyjasněna otázka, z jakého titulu jeden ze soudců NS vystupuje v záležitosti Metodiky jako jeho zástupce při jednání s různými lékařskými společnostmi - viz např. zde https://kuc.cz/gyuszd    

*** - Soudce XY: "V záležitosti znalců mají přislíbeno od náměstka ministryně spravedlnosti XY, že tyto požadavky na znalce zakomponuje do ministerské instrukce. Ale musí vědět, jak to do té instrukce naformulovat..." (z jednání pracovní skupiny k materiálu Metodika odškodňování újem na zdraví po nabytí účinnosti NOZ, Praha, 1. 11. 2013).

     - Soudce XY: "Připravuje se zde pomůcka, kterou soudy použijí, budou z ní vycházet, a my ji později dostaneme i do judikatury, že je namístě takto postupovat." (in "Kulatý stůl k Metodice NS k náhradě nemajetkové újmy na zdraví", Brno, 20. 11. 2014).

      - srov. též https://www.medicalaw.cz/partnerske-subjekty, https://www.akademiemp.cz/ (viz též předmět činnosti k datu 28. 1. 2014: "...Poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu..." atd.), zde se zase uvádí propojení mezi příslušnými subjekty:  https://www.hlidacstatu.cz/subjektVazby/27033635,  a např. rozhodnutí NS ve věcech sp. zn. 25 Cdo 4895/2014, sp. zn. 25 Cdo 2618/2013 nebo 25 Cdo 3667/2013). 

     - Soudce XY: "Předchozí vedení Ministerstva spravedlnosti uzavřelo se S. m. p. ("SMP"), reprezentovanou dr. T. a dr. Ž., dohodu o pomoci s přípravou Metodiky a na organizaci této činnosti jí poskytlo finanční prostředky. SMP je tedy nedílnou součástí celého procesu od počátku a je logické, že se účastní i fáze uvedení Metodiky do praxe, protože má vypracovaný školící systém provázaný s účastí odborníků na MKF a specialistů zejména v oblasti rehabilitace. Postavení SMP tedy není výsledkem žádného nepřípustného zvýhodňování ze strany Nejvyššího soudu, nýbrž logickým důsledkem jejího zapojení do celé věci a vysoké odborné erudice. Jinými slovy lze říci, že prozatím neexistuje jiný subjekt, který by dokázal školení realizovat na požadované úrovni..." (z vyjádření soudce XY v XI/2014; v předmětnou dobu soudce XY byl předsedou správní rady  A. m. p., o. p. s., jejímž předmětem činnosti bylo mj. "poskytování poradenských a konzultačních služeb v medicínském právu", a kdy zakladatelem této společnosti byla právě výše zmíněná S. m. p., která Ministerstvu spravedlnosti jako zhotovitel předala v r. 2014 vypracovanou Metodiku; soudce XY podle OR dne 1. 12. 2015 z uvedené funkce ve společnosti odstoupil; k tomu též srov. z textu Metodiky: "K absolvování nadstavbového kursu se doporučuje školení, které provádí U. K. v P. 1, l. f. ve spolupráci se S. m. p., o. s. Termíny a místo konání školení a zkoušek se budou zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup na webových stránkách www.skoleniznalcu.cz."; za "provozovatele" posledně uvedených stránek se označuje v současné době "K. m. p. s. r. o.", kdy jednatelem a jediným společníkem je JUDr. R. Ž., který figuruje též v již shora zmíněných subjektech - S. m. p. /dříve o. s. a nyní/ z. s. a A. m. p. o. p. s.; v Metodice se dále uvádí, že: "Znalecké posudky budou zpracovány na webovém rozhraní www.ztizeni.cz, které bude vytvořeno za účelem technické podpory a garance správnosti výpočtu."  Držitelem posledně uvedené domény je JUDr. R. Ž.).

**** - za povšimnutí také stojí označování osoby, jež jinak vykonává funkci soudce - problematice zkušebních komisí a "zástupců" Nejvyššího soudu jsem se věnoval v předchozím období např. zde: vrcha.webnode.cz/news/nejvyssi-soud-a-zkusebni-komise-pro-znalce-k-odskodnovani-nematerialnich-ujem-na-zdravi/

     Pochopitelně zákon o soudech a soudcích ani jiný právní předpis takovou formu participace explicitně nestanoví. Podle mého názoru takové činnosti jsou z pohledu výkonu funkce soudce problematické. Pokud výkon takové činnosti je soukromoprávní a není spojen s výkonem funkce soudce ani s jeho dalšími s tím spojenými aktivitami, pak je podle mého názoru problém se pod takové certifikáty podepisovat s označením "předseda senátu", neboť to vyvolává u absolventa takového nadstavbového kursu mylnou představu, že podepsaný "předseda senátu" je vyslaným, zmocněným zástupcem Nejvyššího soudu, což ovšem pochopitelně neodpovídá právní realitě. Právní úprava v tomto případě neumožňuje, aby odpovědná osoba za Nejvyšší soud zmocnila, pověřila, jmenovala zástupcem "předsedu senátu" k účasti v komisi při přezkušování prováděném soukromým právním subjektem. V této souvislosti bych chtěl odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Nd 313/2014, v němž byl vyložen mj. právní názor, že je věcí soudců samotných (jejich střízlivého rozumu, uvážlivosti a etického cítění), aby se nijak nezapojovali do mimoprofesních činností (tím spíše předpokládajících jakékoliv rozhodování týkajícího se práv a povinnosti jiných subjektů), jež mohou při výkonu jejich soudcovské funkce zakládat důvod pochybovat o jejich nepodjatosti ve skutkově obdobných sporech, k jejichž projednávání a rozhodnutí jsou rozvrhem práce příslušného soudu povoláni, ale také i státu, zda, a pokud ano, pak jakým účinným způsobem bude monitorovat dodržování uvedených pravidel a případně při zjištění nedostatků jaká konkrétní opatření učiní ke zjednání nápravy.